S rodinou Macháčkovou, rodáky z Bjeliševce

SILNÁ POUTA S RODNOU VSÍ
Malebná vesnička Bjeliševec nedaleko Kutjeva – na první pohled by se dalo říci, že je docela zapomenutá. Ale v té vesničce kdysi žily více než dvě stovky obyvatel převážně české národnosti, dnes už jich zbyla sotva osmdesátka. Když se však člověk mezi nimi octne, cítí se velice příjemně a jakoby doma. Při jedné příležitosti jsme si do Bjeliševce zašli a srdečně jsme si s nimi popovídali.

Jedněmi z českých vlastenců jsou i Fráňa a Dubravka Macháčkovi, se kterými jsme se potkali na tradičním setkání krajanů Bjeliševec v srdci. Jako správní vesničané a aktivní členové Besedy si Macháčkovi tuto událost nenechali ujít, a to nejen Fráňa a Dubravka, ale i jejich synové Karlo a Filip a Dubravčina matka Dragica, takže tu byla celá rodina.
Naši spolubesedníci jsou oba bjeliševečtí rodáci. V této vesničce strávili své dětství, mládí a velkou část života. Dubravka, rozená Hrušková, vyrůstala s dvěma bratry: Zdravkem, který si rodinu založil v Samoboru, a Krunoslavem, který zůstal v Bjeliševci. Otec Zdravko byl řidič, už bohužel zemřel, matka Dragica je aktivní členka Besedy a zpívá v besedním sboru. Fráňa má o dva roky mladšího bratra Jaroslava, který pracuje v Požeze, oba rodiče, Miroslav a Albína, už zemřeli. Dubravka a Fráňa se znají odmala, později se do sebe zamilovali a v roce 1992 si založili rodinu. Před necelými deseti lety se přestěhovali do Požegy, ale do Bjeliševce se stále vracejí, dokonce několikrát týdně. K Bjeliševci je váže starý domov, ve kterém jako by se čas zastavil, a zahrádka, o kterou pečují. Také tam na ně vždy čeká Dubravčina matka, besední zkoušky pěveckého sboru, kterého jsou členové od znovuzaložení v roce 2000, a spousta dobrých přátel a rodina. Přestože žijí v Požeze, i nadále jsou Bjeliševčany. Macháčkovi si váží svých českých kořenů. Za jejich mládí v Bjeliševci Beseda neexistovala, ale po znovuzaložení se do ní ihned přihlásili a od té doby jsou aktivními členy.
Pan Fráňa je diplomovaný inženýr zemědělství v důchodu a Dubravka doktorka věd a státní revizorka v regionálním úřadě pro revizi v Požeze. Pracuje také jako mimořádná profesorka na lékařské fakultě v Osijeku a při své práci často cestuje na různé konference, také do České republiky. Letos byla ve Zlíně a v Brně, kde přednášela o své práci z oblasti revize. Na cestě do Brna ji doprovázel i Fráňa. V České republice mají Macháčkovi hodně příbuzných. Poněvadž pocházejí z Valašska a při reemigraci v letech 1945–49 se část rodiny vrátila do Československa, dnes v okolí Prahy žijí dvě Fráňovy sestřenice a bratranec. Macháčkovi mohou používat bratrancův prázdný byt v Praze, takže kdykoliv jim to povinnosti dovolí, si tam rádi zajedou. Sama Dubravka říká, že by v Praze klidně mohla žít, natolik se jí zamlouvá. Macháčkovi mají byt také v Opatiji, kam Dubravka často zavítá na různé pracovní konference, ale vhod přijde i v létě, v čase dovolené.
Macháčkovi mají dva devatenáctileté syny, dvojčata Karla a Filipa. Mladíci studují fyzioterapii v Osijeku, takže jsou v současnosti mimo domov, ale o víkendech se vracejí do rodinného kruhu a samozřejmě navštěvují i babičku v Bjeliševci. Celá rodina mluví česky, synové už češtinu používají méně, ale všichni dobře rozumějí a ovládají mateřský jazyk, ačkoliv do české školy nechodili, poněvadž žádná v blízkosti nebyla. Karlo a Filip velice rádi cestují, doposud procestovali málem celou Evropu. Byli v Paříži, Berlíně, Budapešti, Varšavě a samozřejmě v Praze. Letos léto strávili pracovně u moře, ale teď už zase s kamarády plánují další cestu po Evropě. Rodiče jsou na své syny velice hrdí, mají radost z jejich schopností a zdůrazňují, že si výdaje na cesty hradí sami.
Macháčkovi si váží svých českých kořenů. V dobách jejich mládí v Bjeliševci Beseda nepracovala, ale po znovuzaložení se do ní ihned přihlásili a od té doby jsou jejími aktivními členy. Dbají i na zachování českého jazyka v rodině, a přestože do české školy nechodili, naučili jej i své syny, což jim při jejich cestách často přijde vhod. Celá rodina si uvědomuje bohatství své příslušnosti k českému národu a snaží se ji co nejdéle zachovat ve své malé vesničce a být příkladem všem, kteří z ní odešli. Třebaže člověka často život zavede pryč z rodné vsi, pokud ji dostatečně miluje, neexistuje překážka, aby se do ní pořád vracel.   Text J. Horká, foto jh a rodinné album

Read 17 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 45 2019

V Jednotě číslo 45, která vychází 16. listopadu 2019, čtěte:
- V Horním Daruvaru se konala třináctá přehlídka hudebních skupin
- Chorvatský premiér Andrej Plenković na návštěvě v České republice
- Praktická stáž Jaroslava Preislera v Jednotě
- Se známým specialistou fyzikální medicíny Božidarem Egićem
- Na Martina na návštěvě v daruvarském vinařství
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi