Hovory s T. G. Masarykem v chorvatštině

ZÁHŘEBSKÝ KŘEST KNIHY
V Českém domě v Záhřebu byla 22. října 2019 představena kniha Razgovori s T. G. Masarykom (Hovory s T. G. Masarykem) Karla Čapka v překladu Dubravky Dorotićové Sesarové. Vydavatelem je Chorvatsko-česká společnost a nakladatelství Disput.

Kniha je věnována Tomáši Garrigue Masarykovi (1850–1937), českému politikovi, filozofovi a sociologovi, zakladateli a prvnímu prezidentovi Československa (1918–1935), jeho životu a politickým, ideologickým a filozofickým názorům. Karel Čapek dal svým několikaletým rozhovorům s Masarykem podobu biografie, psané v první osobě, a rozhovoru o různých námětech jako je poznání, pravda, mýtus, iracionálno a racionalismus, metafyzika, víra, tolerance, politická teorie a praxe, dějiny, demokracie, vlastenectví a problémy malých národů. Masaryk Čapkův text autorizoval a doplnil, takže ho lze považovat za spoluautora knihy.
První část Hovorů byla v Česku uveřejněna v roce 1928, druhá v roce 1931 a třetí v roce 1935. První části knihy, nazvaná Mládí, popisuje Masarykovo dětství na jižní Moravě, školení v Brně a Vídni, manželství s Američankou Charlottou Garrigue a jeho příchod do Prahy na místo profesora na Karlově univerzitě. V druhé části s názvem Život a práce Masaryk vypráví o svém pohledu na svět a o zapojení do veřejného života, o práci ve prospěch založení česko-slovenského státu v době první světové války a o zvolení prezidentem Československa v roce 1918. Třetí část, Myšlení a život, má podobu interview čili rozhovoru mezi Čapkem a Masarykem, s otázkami a odpověďmi, ve kterých Masaryk vyslovuje své politické, ideologické a filozofické názory, které lze najít i v prvních dvou částech knihy. Uzavírá ji text Mlčení s T. G. Masarykem, v němž se vysvětluje, jak kniha vznikala.
Chorvatský překlad knihy Hovory s TGM byl vydán s finanční podporou města Záhřebu. Obsahuje i předmluvu, kterou napsala Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková, a doslov Tomáš Garrigue Masaryk, apoštol osvícené demokracie a aktivního humanismu z pera historika a bohemisty Marijana Lipovce, předsedy Chorvatsko-české společnosti. Při představování této knihy Lipovac sdělil, že Chorvatsko-česká společnost rozhodla přeložit tuto knihu na podzim roku 2017, když se ve veřejnosti objevila idea o přejmenování Masarykovy ulice v Záhřebu. „Idea se neujala. Chorvatsko-česká společnost nejlépe vysvětlila, proč je třeba Masarykovu ulici v Záhřebu zachovat a jaká je její symbolická hodnota,“ řekl Lipovac. Hovory s TGM se podle něho mohou číst jako historiografické a filozofické dílo, ale i jako vzrušující román a příručka v mnoha životních situacích.
Lipovac konstatoval, že v Chorvatsku je třeba popularizovat Masaryka, protože Chorvaté neměli takovou osobnost, člověka, který byl velkým myslitelem, známým a uznávaným za hranicemi své vlasti, a zároveň váženým státníkem, a to ne jen šéfem státu, ale i duchovním vůdcem a morální autoritou. „Češi měli štěstí, že v jejhich řadách vyrostla taková osobnost v pravé chvíli, kdy se po první světové válce bořila staletá císařství a vznikaly nové národní státy, v době, kdy bylo zapotřebí rozumu, rozhodnosti a vize k vytvoření národního programu, který bylo třeba obhájit před válečnými vítězi. Masarykovi se to podařilo a v roce 1918 Čechům vybojoval samostatný stát společný s blízkými Slováky, zatímco Chorvaté za podobných okolností borcení ideologických mocností vybojovali svůj samostatný stát až v roce 1991. Můžeme si pouze představovat, nakolik by Chorvatsko bylo pokročilejší a lepší, kdyby v roce 1918 mělo svého Masaryka, který by mu vybojoval samostatnost,“ řekl Lipovac. Dodal, že Masarykův příklad může být poučný i když jde o budování státu a vytváření co nejupravenější a nejhumánnější společnosti, stavěné na pravdě, humanitě a demokracii. „Chorvatská společnost podle Masarykových zásad by byla humánní společnost v souladu s křesťanskými zásadami, společnost tolerance a dialogu, která by se nezabývala rozpory minulosti, ale v minulosti by vyhledávala pozitivní příklady a zabývala se budoucností a reálnými, životními otázkami,“ řekl Lipovac. Masaryk klade velký důraz na konkrétní práci, která společnost vede kupředu, jako je výchova a vzdělávání, jež mohou způsobit změnu mentality, chování a způsob myšlení v demokratickém duchu. Demokracii přikládal až religiózní smysl, protože pro něho demokracie nebyla jen způsob vládnutí, ale světonázor, který se žije, počínaje mezilidskými vztahy až k vysoké politice. „Masaryk prosazoval osvícenou demokracii, soustavu vládnutí, kterou tvoří vzdělaní politikové, volení vzdělaným národem, ve společnosti prostoupené upřímným demokratickým duchem,“ uzavřel Lipovac.
Hlavní redaktor Disputu Josip Pandurić připomněl, že v době, kdy se rozhovory vedly, v letech 1926 a 1927, měl Masaryk 76 a Čapek 36 let, byl tedy mezi nimi rozdíl čtyřiceti let. Na jedné straně byl mladý, ambiciózní a již známý spisovatel, na straně druhé moudrý, starší intelektuál. Pandurić připomněl memoárové záznamy Ivana Meštroviće, v nichž popsal i své rozhovory s Masarykem v roce 1923, kdy tvořil dvě jeho busty. „Meštrović zdůrazňuje jeho demokratické povědomí a lidský cit, morální základ jeho demokratického vedení politiky. Meštrović Masaryka popsal jako, lidumilného fanatika‘, a tímto slovním spojením nejvýstižněji charakterizoval tuto pro českou, středoevropskou a evropskou politiku důležitou osobnost… Češi měli štěstí, že měli takového politika, který během sedmnácti let v čele státu položil základy demokratického uspořádání a politické kultury. Při čtení této knihy a na pozadí politických kontextů poloviny a konce 20. století se vnucuje spojitost mise, kterou Masaryk sehrál v událostech na konci osmdesátých let minulého století,“ řekl Pandurić.
Překladatelka Dubravka Sesarićová vysvětlila, že Karel Čapek je slavný český klasik z druhé generace české moderny, ale i renesanční člověk, tvůrce nové vědecké fantastiky. „Masaryk měl nesmírnou důvěru ve dvakrát mladšího Čapka. Čapek naslouchal jeho mlčení a přeměňoval je ve slova, a Masaryk měl důvěru, že mu Čapek nebude lhát a že ho vyjádří tak, jak myslí, cítí a prožívá,“ řekla Sesarićová. Podle jejích slov jde o čtení zajímavé pro čtenáře rozličných zájmů, čtení plné moudrých myšlenek. „Tato kniha se čte téměř jako dobrodružný román, tak zajímavý je Masarykův život, přestože nebyl dobrodruhem. Byl to naopak velmi ukázněný člověk, asketa, puritán a hluboce věřící. V politice byl pragmatikem. Pochopil, že na velké politické zvraty je třeba být připraven, proto měl v exilu kompletní vládu pro všechna ministerstva. Ti lidé byli na pád Rakouska-Uherska zcela připraveni, kdežto my ne. Fra- njo Supilo a Ante Trumbić se o něco pokoušeli, ale zřejmě nepředvídali, co se stane. Masaryk byl lstivý, ale ne na úkor zájmů svého národa. Na konci života bylo pro něho nejdůležitější, že se nemusel zříci žádného svého principu. Potvrdilo se všechno to, čemu v mládí věřil. Řekl, že vědomí, že byl na správné straně, mu stačí, aby jeho život byl krásný a šťastný,“ řekla Dubravka Dorotićová Sesarová a zdůraznila Masarykovy názory na důležitost škol a vzdělání a jeho upozornění, že je nevzdělaným národem snadno manipulovat.
Při představování knihy Hovory s TGM mluvil i zástupce českého velvyslance v Chorvatsku Slavomír Goga. Zdůraznil, že Masaryk jako první prezident Československa má obrovský význam, protože měl velký vliv na formování charakteru budoucího státu. „Bylo to jedno z českých historicky šťastných okamžiků, že v čele státu byl zrovna Masaryk, jehož filozofie je prostoupena ideou humanismu, demokracie a křesťanské lásky k bližnímu. Masaryk je aktuální i dnes. Řekl, že jestli chceme mít demokracii, musíme mít demokraty, lidi, kteří demokraticky smýšlejí a působí. Byl přesvědčen, že pro stabilní demokracii je třeba padesáti let. K tomu bohužel nedošlo. Dokonce ani dnes, třicet let po sametové revoluci nemůžeme tvrdit, že demokracie není ohrožena a že je věčná, protože je to způsob života,“ řekl Slavomír Goga.
Text Marijan Lipovac, foto CHČS, přeložila Libuše Stráníková

FOTO na facebooku

Read 72 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 48 2019

V Jednotě číslo 48., která vychází 7. prosince 2019, čtěte:
- V Bjelovaru se po třinácté konal Večer národnostních menšin
- Zasedaly rady Svazu Čechů
- Lipovlanská Beseda oslavila patnácté výročí znovuzaložení
- V Záhřebu a v Jelisavci se konaly semináři o vyúčtování
- Řada besed pořádala kulturní programy
- Divadelní skupina Sebranka chystá premiéru k 40. výročí
 - O společném životu menšiny a většiny na semináři FUEN v Rakousku
 - České školy v programu Erasmus+
- Sažetak, souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi