Jsme obklopeni českými lidmi a vynálezy

CO VYNÁLEZCE A CELEBRITA, TO ČECH
Že populární automobil Škoda pochází z Čech a že český původ mají Pat a Mat a voják Švejk, to ví snad každý. Víme také, že slovo robot, které se používá ve všech světových jazycích, vytvořil Karel Čapek, a že člověk, který obul svět, Tomáš Baťa, svůj proslulý obuvnický závod založil v rodném Zlíně. Zdali pak víte, že český původ mají i některé výrobky, které každodenně používáme, třeba antivirový program Avast, síťovaná nákupní taška nebo kontaktní čočky?

Ani aktuální boj proti koronaviru se neobejde bez českých výrobků. Díky firmě EGO Zlín, která vyrábí ochranné vybavení v infekčních nemocnicích, Česká republika má v případě potřeby k dispozici věci z domácí výroby, jež se už používají v celém světě, kde hrozí nebezpečí nákazy typu ebola, SARS, tuberkulóza či černý kašel. Dokud jsme ještě u Zlína, zmiňme i Tomáše Strausslera, světově známého dramatika, scénáristu a režiséra, který se narodil v tomto městě v roce 1937. Co, nevíte, o koho jde? Nikdy jste neslyšeli? A když řekneme Tom Stoppard, to určitě bude jiná věc. A ten proslulý britský autor s titulem „sir“, o jehož geniální inscenaci Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi zajisté ví opravdu každý, se tedy narodil v českém Zlíně, v židovské rodině, která uprchla do Velké Britanie před nacistickým režimem.
Že Ivan Lendl, Martina Navrátilová, Miloš Forman a Jiří Voskovec, osoby, které proslavily americký sport a film, byly Češi, lze vidět z jejich jmen, co však třeba s Madeleine Albrightovou, která je také Čechoameričankou? Ikona pop-artu Andy Warhol je také Čech, jeho tatínek Ondřej Varhola emigroval do Ameriky, a věřte nebo ne, slovanské, konkrétně slovenské, kořeny má i proslulá hollywoodská herečka Angelina Jolieová. Její tatínek John Voight pochází ze slovenské rodiny Voytka z Košic.
Dědeček kouzelného tanečníka Freda Astairea pocházel z Prahy a jeho babička Lucie Hellerová z Postoloprt; slavný detektiv Columbo, jehož dobrodružství pravě vysílají chorvatské televizní kanály, je sice Ital, avšak herec Peter Falk, který ho hraje, má původ český – jeho babička Rosa Hellerová byla česká židovka. Otec herce Ashtona Kutchera se jmenoval Jan Kučera, a otec slavné Audrey Hepburnové se narodil v české vesničce Úžice, ale do rakousko-anglické rodiny.

NA KAŽDÉM KROKU JE NĚJAKÝ ČECH
O tom, že jsou vlastně všude nějací Češi, a že ve všem mají své prsty, jsem začal vážně uvažovat, když jsem loni listoval nějaké staré zežloutlé noviny, v níž byla reklama, která zněla takto: Zora pere všechno. Mleté mýdlo do vyvářky. Bělí – šetří. Připomnělo mi to totiž reklamu z románu Kiklop Ranka Marinkoviće, která propaguje nové mýdlo epigramem Sjajno pere sapun Zora, to se stvarno priznat mora. Celou dobu jsem byl přesvědčen, že sapun Zora byl chorvatský výrobek, a nyní jsem se dozvěděl, že vlastně český.
Gramofonové desky sice nejsou českým vynálezem, ale když se na Západě začaly vyrábět elektronické hudební nosiče, zůstala česká firma GZ Digital Media věrná klasice, a dnes, v renesanci vinylů, vyrábí miliony gramodesek ročně a lisuje třeba i pro U2 nebo Rolling Stones. Kontaktní čočky se také používaly dříve, než český chemik Otto Wichterle v polovině padesátých let uveřejnil svůj vynalez. Byly to ale čočky skleněné, zatímco české čočky Otty Wichterleho byly měkké, vyráběné z polymerů. Na jeho vynálezu však zbohatli jiní, především americká farmaceutická firma, která uvedla čočky na americký trh. Podobně dopadl i Vavřín Krčil ze Zámku Žďáru, který v polovině dvacátých let 20. století zahájil výrobu zmíněných síťovaných tašek. Potože neměl dost peněz na získání mezinárodního patentu pro svůj autorský návrh, začaly se síťovky vyrábět ve Švýcarsku, Itálii a jinde.
Jsou české vynálezy, kterými bychom se neměli moc chlubit – kupříkladu semtex. Jde o plastickou trhavinu, kterou od šedesátých let minulého století vyrábí pardubická společnost Explosia. Tento vynález Stanislava Brebery a Radima Fukátka získal popularitu mezi teroristy. Oblíbená zbraň zločinců a teroristů je také samopal Škorpion, která se podle návrhu Miroslava Rybáře vyrábí od roku 1963 ve zbrojovce v Uherském Brodě. Licence byla prodána i do jugoslávské zbrojovky Crvena zastava v Kragujevci.
Na počátku 19. století byl významným výrobcem harmonik Josef Richter, rodák z Čech, zručný řemeslník a muzikant, který vynalezl nový typ ladění. Richterova sestava 10 otvorů (20 tónů) a specifický zvukořad se zachoval dodnes. Diatonickým harmonikám v tzv. Richterově ladění se říká Richterky.
Tatra, Jawa, Zetor, Becherovka, Fernet, Kofola, Orion, Herbadent, Jar jsou další české značky, které zná celý svět, a českým vynálezem je také remoska, malá, přenosná elektrická trouba, kterou začátkem padesátých let vytvořil Oldřich Homuta. Remoska se ještě stále vyrábí ve velkém množství, a padesát procent všech vyrobených exemplářů se exportuje.  

NEJVĚTŠÍ TRUMFY – JÁRA CIMRMAN A PIVO
Dvoudílné plavky, vzducholoď, rogalo, klavírní výtah, lepič poštovních známek, plnotučné mléko, princip internetu, váha pro pivní sudy, zvláštní boty pro práci ve spilce, pivní sifon, ozdobné hlavičky výčepů, dokonce i inovativní pisoáry v pivovarských toaletách – všechno to také vytvořil Čech – nepřekonatelný český genius, vynálezce, dramatik, skladatel, filozof a gynekolog autodidakt Jára Cimrman. Jediný problém spočívá v tom, že Jára Cimrman není skutečnou osobou, ale zdařilou mystifikací, kterou polovinou šedesátých let vymysleli Ladislav Smoljak, Jiří Šebánek a Zdeněk Svěrák. Udělali to tak přesvědčivě, že ho spousta Čechů považuje za opravdovou historickou osobnost a v několika anketách ho zvolili nejdůležitějším a nejznámějším Čechem vůbec. Jeho jménem byl pojmenován i jeden asteroid, který v roce 1996 objevili čeští astronomové. A tak klidně můžeme říci, že geniálním vynálezem je i sám Jára Cimrman.
V neposlední řadě musíme zmínit – pivo. Pěnivý mok sice není českým vynálezem – vaří se tam sice už celé tisíciletí, ale v Mezopotámii se vařilo i před sedmi tisíci lety. Českou zásluhou ve světě piva je světlý ležák, tedy pivo spodního kvašení plzeňského typu. Spodně kvašená piva existovala sice i dříve, než v plzeňském pivovaru v roce 1842 bavorský sládek Josef Groll uvařil první zlatý ležák, ty však byly tmavé. Grollovi se čirou náhodou, díky měkké plzeňské vodě a světlému moravskému sladu, podařilo udělat nápoj zlato-žluté barvy, který svým neodolatelným vzhledem doslova přes noc dobyl celý svět. Názvy pilsner nebo pils, jak se tomu druhu piva často říká, jsou odvozeny ze jména města Plzeň, a během téměř dvou století vznikly po celém globusu desítky různých poddruhů. Pilsner Urquell je značka, pod kterou Plzeňský prazdroj v zahraničí prodává sám plzeňský pivovar. Jakkoliv se však nazývalo, je důležité vědět, že světlé pivo spodního kvašení, a ono činí přes devadesát procent celkové světové výroby piva, má své kořeny na západu České republiky, v Plzni.  Text Mato Pejić, foto internet

Read 4 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 13 2020

V Jednotě číslo 13., která vychází 28. března 2020, čtěte:
- Opatření vlády RCH proti epidemii koronaviru
- Hlavní město Záhřeb a jeho okolí zastihlo silné zemětřesení
- Kvůli koronaviru zavřeny školy
- Opatření pro záchranu života – Situace se mění ze dne na den
- Situace s koronavirem v zahraničí – Jsme na tom asi podobně
- Ke Dnu Jednoty – 55 let od založení novinově vydavatelské instituce
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi