Od nejstarších kraslic po slovanské velikonoční tradice

CHYSTANÁ AKCE V MĚSTSKÉM MUZEU BJELOVAR
V Městském muzeu v Bjelovaru existuje spousta zajímavých a cenných exponátů, kterými můžeme rekonstruovat způsob života našich předků. Jedním z nich je kraslice z okolí Bjelovaru nalezena v roce 2003 během archeologického výzkumu na středověké lokalitě Gudovac-Gradina.

Původně byly nalezené pouze skořápky, 146 fragmentů, z kterých teprve po náročné restauraci provedené v Restaurátorském ústavu v Záhřebu vzniklo obarvené a okrášlené vajíčko. K výrobě této kraslice, jež pochází pravděpodobně z konce 15. století, bylo použito slepičí vajíčko, obarvené bylinkovými barvami, patrně odvar kůry dubového dřeva, kdežto bílé kontury geometrizovaných srdíček byly vykreslené voskem.
Letos se muzeum také chystalo zapojit do manifestace Kraslicemi k Velikonocům, kterou pořádá město Bjelovar. Přínosem muzea měla být velká etnografická výstava a mezinárodní odborně-vědecká konference na téma velikonočních tradic. Bohužel, z velkolepých plánů sešlo kvůli celosvětové pandemii viru COVID-19, který znemožnil veškerá veřejná dění.
Výstava ani konference se nekonaly, ale naštěstí alespoň vyjde sborník prací (právě se chystá do tisku), ve kterém můžeme nahlédnout, jakými novými poznatky a vědomostmi pět chorvatských a pět zahraničních odborníků chtělo obohatit poznatky o velikonočních svátcích a obyčejích.
Název sborníku je Ab ovo, tj. Od vajíčka a ihned v prvním příspěvku Kraslice před kraslicemi: archeologické nálezy ozdobených vajíček od prehistorie do středověku, autor archeolog dr.sc. Miroslav Razum (Muzej grada Ozlja) pojednává o zdobení vajíček v různých historických obdobích v různých částech světa. Podle dnešních poznatků, nejstarší ozdobené skořápky vajíček se objevují v jižní Africe před 60 000 lety a současně představují nejstarší způsob lidského výtvarného vyjadřování, přestože jde pouze o jednoduché vyškrabované geometrické vzory. O něco později, ozdobená vajíčka nacházíme v ostatních částech Afriky, jižní Asie a části Jižní Ameriky. Téměř ve všech případech šlo o pštrosí vejce a teprve z období pozdního středověku pochází nejstarší ozdobené husí (Lvov, Ukrajina) a slepičí vajíčko (Gudovac, Chorvatsko).
O kraslici z ukrajinského Lvova, jež byla nalezena během archeologického výzkumu v Ševské ulici č. 8 pojednává archeolog mr.sc. Ostap Romanovič Lazurko(v) (Archeologický ústav, Ukrajinská akademie věd, Lvov) v práci O nálezu lvovské kraslice. Kraslice z husího vejce byla nalezena v roce 2013, obarvená je světle hnědou barvou a voskem je na ní vyobrazen symbol nekonečna. Je to nejstarší zachovaná kraslice v Ukrajině, pochází z konce 15. století a spolu s gudoveckou jsou to prozatím dvě nejstarší zachované kraslice na světě. Pro bjelovarské muzeum zvětšenou repliku ukrajinské kraslice vyrobila ukrajinská akademická malířka žijící v Záhřebu, Olena Sokolovská.
Po nalezení a ochranných konzervačních postupech kraslice byla odevzdána do Muzea kraslic v Kolomyji, jediném muzeu na světě, jež se zabývá sběrem kraslic, jejich interpretací z etnografického a uměleckého hlediska. Kraslice jsou v Ukrajině považované za národní symbol a jejich výroba je zvednuta na úroveň umění. Pojedná-vá o tom etnografka z Muzea kraslic mgr. Oxana Jasinská v prací Uchování autentické tradice a zavedení inovativních metod prací v Muzeu kraslic v Kolomyji. Muzeum bylo založeno v roce 1987 a je v něm uchováno přes 12 000 unikátních kraslic jak z lidového prostředí, zejména ze západní Ukrajiny z huculské oblasti, tak rovněž umělecké kraslice jejichž autory jsou ukrajinští výtvarníci.
Gudovecká kraslice patří k nejcennější exponátům v bjelovarském muzeu, jednak jako archeologická rarita – je příkladem kontinuity velikonočních lidových tradic na našem území od středověku do současnosti, jednak z etnografického hlediska, protože je důkazem, že před půl tisíciletím lidé v těchto končinách znali techniku krášlení vajíček voskem a použití přírodních barviv, což se používá dodnes chceme-li kraslici vyrobit v etno stylu. Bjelovarská archeoložka mr. Marijana Dragičevićová ji přiblížila ve svém příspěvku Kraslice v kontextu archeologické lokality Gudovac-Gradina. Mimochodem, gudovecká archeologická lokalita je významná také tím, že jsou na ní nalezené velice významné artefakty svědčící o vyspělé materiální a společenské kultuře jejich někdejších obyvatel. Kromě spousty keramických a kovových předmětů, mezi nálezy jsou zbytky textilií, kožená obuv a jídelní příbor – keramické číše, nože, vidličky a keramické nádobí, jež se formami nápadně podobá keramickému nádobí, jež vyráběli vesničtí hrnčíři v průběhu 19. a v první polovině 20. století.
Cílem této mezinárodní konference bylo přiblížit zejména slovanské velikonoční tradice, a tak kromě kolegů z Ukrajiny měly do Bjelovaru zavítat i kolegyně ze Slovenska a z Česka. Etnografka a ředitelka muzea PhDr. Olga Bodorová připravila stať Velikonoční obyčeje na Slovensku se zvláštním zřetelem na sbírku kraslic v Gemersko-malohontském muzeu. Muzeum bylo založeno již v roce 1882 a mezi první exponáty, které do něho přibyly, byly také kraslice. Ve sbírce kraslic je 135 exemplářů pocházejících z období let 1882 až 1938. Mezi nimi je několik raritních kraslic ozdobených kovem. Původ tohoto způsobu krášlení je dodnes záhadou.
Vedoucí Etnografického oddělení ze Slováckého muzea, Mgr. Marta Kondrová připravila příspěvek Velikonoce na Slovácku. Slovácko patří k významnějším etnografickým oblastem Moravy, kde jsou dodnes v duchovní kultuře zachované archaické zvyky a obyčeje z dob, kdy zdejší lid žil v souladu s přírodou a řídil se jejími zákony. Zachovala se také zbožnost, která se projevuje i v uctívání Velikonoc, jež zaujímají významné postavení v liturgickém roce a v cyklu výročních obyčejů.
V textu autorek Mgr. Elišky Leisserové a Mgr. Kláry Se(m)ijuro (Ústav evropské etnologie, FF Moravské univerzity, Brno) Čuda dicie, malo jajov – Velikonoce u moravských Chorvatů, se dozvídáme o ojedinělém předvelikonočním zvyku, zachovaném pouze ve třech osadách na Moravě, kde žijí moravští Chorvaté (Jevišovka, Dobré Pole a Nový Přerov), a to o tzv. vrabčí svatbě. Je to zvyk, který si po staletí zachovala tato menšina. Přinesla si ho ze své původní vlasti, z Chorvatska ještě v 17. století. Jde o zvyk spojený s příchodem jara, který původní obyvatelstvo neznalo.
V Chorvatsku také nalézáme prvky velikonočních obyčejů, jež se vyskytují pouze v úzké oblasti. O tom pojednává mgr. Stjepan Bezjak (Muzej grada Ozlja) v příspěvku Kotačkanje – tradiční velikonoční hra v Zadobarji. Jde o hru s dřevěným kotoučem, kterou ve velikonočním období hráli pastýři v osadě Zadobarje nedaleko Ozlje. Jde také o hru, vlastně obyčej, jehož cílem je symbolicky odehnat zimu a přivítat jaro. Obyčej je zachován dodnes.
Průřez čtyřicetidenním předvelikonočním obdobím půstu podal mgr. Tomislav Matić (Městské muzeum Bjelovar) v práci Lidové zvyky Bilogory během půstu do Velikonoc. Poslední příspěvek se zabývá velikonočními pohlednicemi. Zpracovala jej PhDr. Sylvie Sittová v příspěvku Veselé Velikonoce – Velikonoční pohlednice ve Sbírce pohlednic a blahopřání Městského muzea Bjelovar. V muzeu je zachováno celkem 395 velikonočních pohlednic, z nichž je nejstarší z roku 1899. Ve sbírce se nachází také několik starších velikonočních pohlednic, které vznikly v Praze a z Čech byly poslány příbuzným do Bjelovaru.
Všichni, kteří jsme byli zapojení do tohoto projektů, doufáme, že sborník bude zajímavý pro všechny, kteří se chtějí dozvědět o něco více a prohloubit své znalosti o největším křesťanském svátku. Případní zájemci si jej mohou obstarat v Městském muzeu v Bjelovaru.
Text Sylvie Sittová, foto internet

Read 67 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2020

V Jednotě číslo 42, která vychází 24. října 2020, čtěte:
- Ve Virovitici se konaly Dozvuky 18. jarních tonů Jana Vlašimského
- Školní rada jednala o přizpůsobování výuky krizovým opatřením
- Světová výstava děl Alfonsa Muchy
- Představujeme Bruna Táborského z Daruvaru
- Do Jazveniku za vedoucí taneční skupiny Vlastou Kokićovou
- Kamencové jezero – světová rarita
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi