Dojemná stoletá láska Čechů k chorvatskému Jadranu I.

„VAŠE MOŘE – NAŠE MOŘE“
Je léto roku 2020. V Českých Budějovicích turisté nastupují do vlaků, které je vozí tunelem pod Rakouskem a po dvou hodinách vystupují u Kopru na českém ostrově Adriaport, kde budou trávit dovolenou na svém kousku severního Jadranu. Jasně, tento futuristický scénář navržený před půl stoletím se toto léto nebude moci uskutečnit: neexistuje žádný Adriaport, ani pozemský koridor od Česka k Jadranu. Češi budou v nejlepším případě k svému nejmilejšímu moři cestovat vzdušným nebo ostře sledovaným pozemským koridorem, při vysokém zdravotním opatření kvůli koronaviru.

Chorvatskem se během posledních několika týdnů rozšířila zpráva, že Češi znovu zachrání chorvatskou turistickou sezonu, jako během domovinské války. Představitelé obou států začali jednat o možných modelech, jak Čechům umožnit letní dovolenu na Jadranu, o což požádalo kolem 200 českých turistických agentur.
Mnozí pochybují, že se tento nápad může opravdu uskutečnit a přistupují k němu jako ke zmíněnému plánu o budování 410 kilometrů dlouhého tunelu, který měl být dokončen právě v roce 2020. Projekt neměl jen turistický, ale i širší hospodářský význam s cílem, aby se Československo stalo přímořskou zemí a jeho autorem v roce 1967 byl ekonom Karel Žlábek. Během sedmdesátých let minulého století projekt získal podporu státního vedení. Byly dokončeny i potřebné studie, ale k uskutečnění se nepřistoupilo. Hlavním důvodem nebyly technické potíže nebo nedostatek peněz (dnešních 120 miliard eur), ale politika: Rakousko by sotva dalo souhlas severnímu komunistickému sousedovi rýt pod jeho povrchem. Je otázkou i jestli by tehdejší Jugoslávie skutečně dovolila, aby u stísněného slovinského pobřeží vznikl umělý československý ostrov, vzniklý z materiálu vyrytého budováním tunelu. Přímý vstup Čechů k moři tak zůstane trvalou utopií, ale jejich láska vůči Jadranu, zvlášť k chorvatskému, je opravdu dojemná a není divu, že její výsledek jsou i neobvyklé nápady nebo různá dobrodružství.
Ještě stále jsou živé vzpomínky na turisty z tehdejšího Československa, kteří celý rok šetřili, aby si dovolili letní dovolenou a navzdory omezením komunistického režimu svými škodovkami mířili na namáhavou cestu k jihu, dlouhou někdy i tisíc kilometrů. Češi zůstali věrní Chorvatsku i s příchodem svobody, která jim dokořán otevřela hranice a značně pozvedla standard. Dnes jsou s kolem 800 000 turistů šestí mezi zahraničními turisty, kteří Chorvatsko a Jadran považují za svou druhou vlast, stejně tak nositel Oscaru Jiří Menzel, a vlastně všichni ti, kteří v Chorvatsku mají nemovitosti, dokonce i jachty.
Vaše moře – naše moře, tak zní titul Menzelova dokumentárního filmu z roku 2010 věnovaného zvláštnímu vztahu Čechů k Jadranu. Zvláštní vztah začali vyvíjet ještě koncem 19. století, když i obyvatelé průmyslově a společensky rozvitých Čech uznávají za prospěšné cestování do jiných zemí kvůli fyzickému a duševnímu odpočinku, vlastně k moři. Zájem Čechů se zaměřil na Jadran, který patřil do stejného státu, Rakousko-Uherska, a dodatečný motiv byl pocit slovanské vzájemnosti.
„Slovanské turistice připadá veliké poslání: pěstování praktické vzájemnosti slovanské. Turistikou se Slované sbližují, učí se rozumět si, cítiti v sobě příslušnost rodinnou, pomáhat si ve společném boji proti germanizaci a maďarizaci po stránce kulturní i hospodářské,“ psalo v úvodním textu prvního čísla časopisu Slovanský turista roku 1910, a existovalo i heslo „Uchovejme slovanské moře Slovanům.“
V roce 1888 byl pod vedením Vojty Náprstka v Praze založený Klub českých turistů. Klub měl značné zásluhy o rozvoj české turistiky. Jeho cílem bylo pěstovat a propagovat turistiku, seznamovat veřejnost s kulturními a přírodními památkami a zároveň o ně pečovat. Pořádal četné přednášky, během kterých členové nebo pozvaní hosté přednášeli o svých cestách a zkušenostech. Dále vydával cestopisy, mapy, pořádal výstavy a výlety po Čechách a okolních zemích, do Paříže, a pro menší skupinu členů v roce 1894 dokonce až na Island. Orgánem Klubu byl měsíčník Časopis turistů, který věnoval zvláštní pozornost také slovanským zemím. Velkou akcí Klubu českých turistů byla 17denní cesta do Slovinska, Chorvatska, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny.
Od 13. do 30. dubna 1897 proběhl první výlet Čechů na Jadran. Skupina 71 osoby cestovala vlakem o sedmi vagónech. Její členové byli všude vřele vítáni, jak dokládá dopis, který redakci Časopisu turistů zaslal jeden z občanů města Korčula: „Dne 18. dubna o desáté hodině předpolední byl veliký ruch v našem skrovném, ale slavném městě v očekávání bratří Čechů, kteří oblažili naši starou Dalmacii svým milým příjezdem. Příjezd jejich nebyl ohlášen všemu měšťanstvu, neboť oslava přišla znenadání. Jakmile však došel telegram, vyhrnulo se veliké množství lidu, aby uvítalo bratry Čechy z milé posestrimy země české. Každý se tlačil, aby dříve uzřel bratry Čechy, a v ústrety zaznělo na sta hlasů: Dobro nam došli! Městská hudba zahlaholila slovanské kusy a oslavovala naše milé hosty, vzácné vlastence Čechy.“
Místní významní činitelé přivítali a prováděli české hosty. V Solinu a ve Splitu je prováděl slavný archeolog Frane Bulić, v Dubrovníku spisovatel Ivo Vojnović, v Cetinji vojvoda a básník Marko Miljanov, a v Mostaru byl mezi hostiteli i básník Aleksa Šantić. Takové uvítání se do té doby nedostalo žádné skupině turistů, dokonce ani Angličanům, Francouzům nebo Němcům, kteří přijížděli častěji a ve větším počtu. V Záhřebu uvítaly české turisty tisíce občanů a na jejich počest se v Národním divadle hrála Smetanova Prodaná nevěsta. Básník August Harambašić v denníku Obzor uveřejnil báseň Pozdrav češkoj braći (Pozdrav českým bratrům), ve které velebil chorvatsko-české přátelství, mimo jiné i veršem: „Překrásný nám obraz září na výsostech nad vesmírem: svatý Václav veselí se s králem naším Zvonimirem“ („Divna nam se slika sjaje, na visini u svemiru, sveti Vaclav ruku daje našem kralju Zvonimiru“). V Časopisu turistů se o zájezdu psalo takto: „Krásné kraje jihoslovanské zasluhují toho plnou měrou, aby byly zejména českými turisty navštěvovány, a KČT bude o to pečovati, aby tato první hromadná návštěva z vlastí českých na slovanský jih nalezla co nejdříve a co nejčetnějších následovníků.“
Klub českých turistů uspořádal druhý zájezd od 2. do 24. května 1899, a předseda Klubu Vratislav Pasovský v jednom ze svých článků zdůraznil: „Jedeme navštíviti své bratry. Poznáme pak z vlastního názoru jejich zvyky slovanské, jejich obyčeje, a tím kus duše nám Slovanům tak blízké, a přece ne vždycky dosti poznávané a oceňované.“ Při uvítání v Rijece Pasovský zdůraznil, že jsou Čechům Chorvaté přece nejbližší ze všech Slovanů, protože jsou „v boji nejvytrvalejší, kulturně nejpokročilejší, v svobodě nejpoctivější národ.“
Tyto první turistické návštěvy na slovanský jih byly motivované pocitem slovanské vzájemnosti, ale dalším důvodem byl nový trend trávení dovolené u moře. Soudobý tisk psal o léčebných účincích moře a slunce: „Voda a slunce, které vždy byly a budou dobrými léčivými prostředky, tvoří tu své divy. Vliv mořských a slunných lázní jest skutečně blahodárný a má zázračné účinky. Lidé znavení neb churaví, po odpočinku a zotavení toužící, naleznou zde žádaného osvěžení, rozrušené a oslabené nervy z přepracování se tu utiší, mysl se uklidní, zemdlený duch a tělo si odpočine, přijde do své rovnováhy a nabere nových sil k zápasu životnímu.“ Stoupající zájem Čechů o cesty na jih k Jadranskému moři dal vzniknout myšlence, aby tyto cesty k Jadranu byly organizované, což by zajistilo Čechům určité výhody a slevy. Proto byl v roce 1912 založen Turistický spolek Adria, jehož členská legitimace poskytovala výhody na dráhách, parnících, v hotelích, lázních atd. nejen pro členy, ale i jejich rodiny.
(Pokračování v příštím čísle)
Text Marijan Lipovac, upr. js, foto archiv a internet

Read 15 times

Nové číslo Jednoty

 jednota 22 2020

V Jednotě číslo 22, která vychází 30. května 2020, čtěte:
- Začala obnova místního domu v Šibovci
- Vláda dala zelenou bilaterální smlouvě s Českem
- Úspěch střední Ekonomické a turistické školy Daruvar
- Současná situace mezi krajany v Srbsku
- Pokračování seriálu Češi na chorvatském Jadranu
- Z minulosti fotbalového světa
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi