S poslancem Vladimírem Bílkem na konci mandátu

UDĚLALI JSME VÍCE, NEŽ JSME PLÁNOVALI
Do začátku července, kdy budou parlamentní volby, chorvatská vláda působí jako technická, a nerozhoduje o kapitálních záležitostech. Poslanecká sněmovna je rozpuštěná, a politické strany skládají nová nebo potvrzují stará spojenectví a chystají strategii pro nové volby. Je to příležitost pro rekapitulaci minulého mandátu poslance za českou a slovenskou menšinu Vladimíra Bílka.

V rozhovoru s poslancem Bílkem se poohlédneme na uplynulé čtyřleté období, které bylo plné velikých projektů, milionových investic a pozoruhodných úspěchů.
„Chtěl bych velice poděkovat za skvělou spolupráci všem institucím české menšiny, všem krajanským spolkům, Svazu Čechů, mateřským a základním školám a Jednotě, protože by se bez spolupráce s nimi plánované projekty neuskutečnily. V tomto mandátu jsme realizovali celý operační program vlády týkající se podpory národnostním menšinám, udělali jsme dokonce i více, než v programu stálo.“
Úspěch je tím větší, když si uvědomíme, jak se těžko a dlouho sestavovala vláda, a jak byl začátek mandátu poznamenán velkými politickými rozpory.
Ještě v roce 2015 jsem založil poradní těleso z představitelů české a slovenské menšiny, které navrhlo operační program, jehož základem byly čtyřleté plány menšinových spolků a institucí. Po volbách jsme byli v nepřetržitém styku, a plán jsem slaďoval s poslanci ostatních menšin a s mandatářem Andrejem Plenkovićem. Osm menšinových poslanců docílilo opravdu pozoruhodného úspěchů – část našich požadavků byla zařazena přímo do základního programu vlády, zatímco se zbytek během několika následujících měsíců vykrystalizoval jako zvláštní operační program vlády pro národnostní menšiny. Bylo to poprvé v dějinách, že menšiny dostaly takový dokument. Nebylo to snadné, trvalo to téměř devět měsíců, ale ten čas nebyl ztracen, protože hned začala jednání o tom, jak pro jednotlivé prvky zajistit financování státním rozpočtem. Když jde o stabilitu parlamentní podpory vlády, v určitých momentech ji měla i bez nás, ale většinou jsme my byli rozhodujícím činitelem. Připomeňme, že HDZ vládu složila s politickou platformou MOST, ale to se nepovedlo, a po odvolání ministrů platformy MOST jsme mysleli, že možná půjdeme k novým volbám. Byli jsme na ně připraveni. Potom se k vládě přidala HNS, a v tomto sestavení mandát skončil. Tato vláda podpořila menšinové operační programy, které jsme do této doby zcela uskutečnili.
Nevýhodou začátku mandátu bylo také to, že MOST nepřeje národnostním menšinám.
Ne všechny strany se na menšiny dívají kladně. Někteří členové MOST hned žádali omezení určitých menšinových a vůbec lidských práv, a řada dalších pravicových politiků vedla kampaň proti menšinám. Hnutí Národ rozhoduje dokonce chystalo referendum zaměřený na zmenšení lidských práv. Referendum se naštěstí neuskutečnilo, protože nezískalo dostatek podpisů. Takové a podobné iniciativy proti menšinám se objevovaly během celé sledované doby. Právě svědčíme tomu, že se k aktuálním volbám připravují politické strany, které by menšinám nedaly ani představitele v parlamentu, ani finance na kulturní činnost, ani vzdělávání v mateřském jazyce.
Určitou pojistkou vůči takovým tendencím by měla být bilaterální smlouva, která dlouhodobě zaručí záštitu menšinových práv a financování menšinové činnosti.
Ano, tyto neustálé útoky na lidská práva a práva národnostních menšin vlastně urychlily i naše úsilí o bilaterální smlouvu, a proto se mezinárodní vzájemná ochrana menšin stala i jedním z nejdůležitějších bodů operačního programu vlády. Musím zdůraznit, že, abych tak řekl, běžná, bilaterální spolupráce dostala posílení ve formě smlouvy o spolupráci dvou ministerstev kultury. Bilaterální smlouvu o reciproční ochraně menšinových práv – jak chorvatské menšiny v Česku, tak české menšiny v Chorvatsku, se nám podařilo dostat do jednání početných návštěv různých delegací. Byl jsem členem oficiálních delegací, které vedli i bývalá prezidentka i premiér, a to mně umožnilo často jednat o potřebě podepsat bilaterální smlouvu. Na konci mandátu, na posledním zasedání vlády, dostala bilaterální smlouva zelenou, a právě se stejná věc připravuje na straně české.
Co bychom z minulého mandátu ještě mohli a měli vyzvednout?
Vzhledem k výsledku voleb jsem v klubu menšinových poslanců získal podporu pro konání funkce předsedy Klubu. Z této pozice jsem mohl udělat i pro českou a slovenskou menšinu o něco více, protože jsem na všech jednáních s premiérem zastupoval všechny menšiny, a tím pádem jsme měli lehčí cestu ke všem ministerstvům.
Největším úspěchem ve smyslu právní ochrany menšin bylo schválení zvláštního zákona o volbách rad a představitelů národnostních menšin, o kterém se jedná od roku 2003, kdy byly rady a představitelé menšin stanovené ústavním zákonem o právech národnostních menšin. Na tom zákonu se začalo pracovat v roce 2018 a po deseti měsících byl v parlamentu schválen. Podle toho se volilo už na loňských menšinových volbách.
Tento mandát provázela čilá mezinárodní činnost mezi Chorvatskem a Českem. Kromě návštěv na úrovni prezidentů a premiérů nás navštívil také nový zvláštní zmocněnec pro krajany Jiří Krátký a několik parlamentních a krajských delegací. Mezi našimi hosty byli i ti, kteří mají velký vliv na schvalování dokumentů týkajících se bilaterální smlouvy, a velkou podporu, dokonce i konkrétní finanční účast dostaly také naše kapitální projekty, jako je stavba českého kulturního centra v Daruvaru, nebo stavba vzdělávacího střediska ve Tkonu na ostrově Pašman, který je jedním z našich největších projektů vůbec a měl by byt dokončen v příštích čtyřech až šesti letech.
O všech velkých projektech psala Jednota v průběhu jejich realizace. S potěšením můžeme konstatovat, že se nikdy nestavělo více než nyní.
Poslední bod obsáhlého operačního programu, který ještě chyběl, abychom mohli konstatovat, že program byl úplně splněn, je rekonstrukce místního domu v Šibovci v obci Sirač, který používá naše Česká beseda. Jde o velkou investici v hodnotě tří milionů kun, která se téměř zcela financuje prostředky evropských fondů. Musíme také zdůraznit, že se program měl uskutečnit do konce roku, a prakticky se tak stalo na začátku roku letošního.
V neposlední řadě je třeba dodat, že krajanské spolky po celou dobu dostávaly granty z vládního Úřadu pro lidská práva, a neexistuje beseda, která z tohoto fondu nečerpala prostředky pro své velké infrastrukturní projekty. V posledních letech působil i vydatný fond určený na financování místních projektů na územích, v nichž žije větší počet příslušníků menšin. Přístavba české mateřské a základní školy pokračuje po určité pauze kvůli problémům s vykonavatelem práce. Úprava ubytovny na půdě daruvarského Českého domu je ukončena dříve, než stanovil plán.
Před koncem mandátu spolky schvalovaly nové čtyřleté programy práce. Budou základem pro příští operační program vlády pro národnostní menšiny. I kdyby ale nedošlo k podepsání takových programů, řada zahájených projektů se bude financovat do jejich konce, a polovinou příštího roku pravděpodobně už budeme mít bilaterální smlouvu, která zajistí financování menšinové činnosti.
Text M. Pejić, foto Jednota

Read 74 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2020

V Jednotě číslo 42, která vychází 24. října 2020, čtěte:
- Ve Virovitici se konaly Dozvuky 18. jarních tonů Jana Vlašimského
- Školní rada jednala o přizpůsobování výuky krizovým opatřením
- Světová výstava děl Alfonsa Muchy
- Představujeme Bruna Táborského z Daruvaru
- Do Jazveniku za vedoucí taneční skupiny Vlastou Kokićovou
- Kamencové jezero – světová rarita
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi