S poslancem Bílkem o rozpočtu

  • Posted on:  středa, 16 prosinec 2020 00:00

ZLEPŠENÍ PODMÍNEK PRO MENŠINOVOU ČINNOST
Letošní rok byl kvůli pandemii koronaviru špatný pro veškerou činnost menšinové komunity, kromě stavební. Toto období využily krajanské instituce na úpravu a vybavení svých staveb, přičemž jim vyšla vstříc i Rada pro národnostní menšiny RCH, která dovolila osmdesát procent finančních prostředků určených pro akce, které se kvůli pandemii neuskutečnily, využít na zlepšení podmínek práce. Nejlepší zprávou je však desetiprocentní navýšení částky pro menšiny ve státním rozpočtu na příští rok. O detailech se dozvídáme v rozhovoru s poslancem za českou a slovenskou menšinu v chorvatském parlamentu Vladimírem Bílkem.

„O rozpočtu se začalo jednat už v létě, když se sestavovala vláda, protože jsme současně domlouvali i operační program vlády pro národnostní menšiny, který musí být finančně podpořen, aby se mohl uskutečnit,“ řekl nám poslanec Bílek na začátku rozhovoru.
Krátce před schválením rozpočtu na příští rok poslanci schválili změny a doplňky letošního státního rozpočtu. Je do nich zařazena i podpora dosud neuskutečněných menšinových projektů z operačního programu vlády pro menšiny z předchozího čtyřletého mandátu, které se buď nestačily včas připravit, anebo na ně nebyly peníze. „Podařilo se nám obnos z Úřadu pro lidská práva pro všechny menšiny zvýšit o 19,5 milionu kun. Na projekty české menšiny jsme zajistili o něco více než dva miliony,“ říká poslanec Bílek. „Jde o nedokončené projekty, které se staly součástí i nynějšího operačního programu vlády.“
Když jde o kapitální investice, jedná se především o České kulturní centrum, které mezitím získalo veškerou projekční dokumentaci a stavební povolení, a právě v těchto dnech začaly i stavební práce. Další velký projekt je vzdělávací středisko ve Tkonu na ostrově Pašman, který se, stejně jako kulturní centrum, financuje i z letošních změn a doplňků rozpočtu a z rozpočtu na příští rok. „Tkon by se měl z největší části financovat prostřednictvím Úřadu pro lidská práva s podporou České republiky, zatímco je nejvydatnějším zdrojem financí na České kulturní centrum ministerstvo kultury. Tento projekt je součástí reciproční podpory národnostním menšinám mezi Chorvatskem a Českem, v České republice se současně realizuje už třetí fáze stavby Chorvatského domu v Jevišovce, zatímco u nás právě začala první fáze stavby.“
Všechny krajanské projekty financované státním rozpočtem se zakládají na čtyřletých plánech krajanských spolků a institucí. Stejným způsobem vznikl i návrh nového operačního programu. Pracovalo se na něm plné tři měsíce, a nyní má potvrzení v novém státním rozpočtu.
„Částka z Úřadu pro lidská práva by v příštím roce měla být na úrovni pětasedmdesáti milionů kun. Věřím, že se veškeré plány našich spolků a institucí uskuteční.  Jestli tato pandemie bude za námi, že asi od března budeme moci trochu lehčeji dýchat, a že se rozproudí všechny akce jak kulturní, tak i všechny ostatní.“
Akce stavby a úpravy budov a infrastruktury nestály ani dosud. Pracovalo se na dostavbě české základní a mateřské školy v Daruvaru, i tento projekt právě končí. Začala stavba Českého kulturního centra, všechny besedy mají své vlastní akce, v Šibovci spolu s místní samosprávou probíhá rekonstrukce domu kultury, který používá místní Česká beseda. Takových projektů, které se realizují ve spolupráci s obcemi a městy, je vlastně velký počet. Mimo jiné je to daruvarský stadion Sokol, na kterém by v příštím roce měly být Dožínky, a další projekty v obcích Končenice, Dežanovec, městě Hrubečném Poli a dalších.
Kulturní činnost se financuje především prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny RCH. „Zde se nám podařilo dostat desetiprocentní navýšení, což si myslím, že je reálné pro uskutečnění našich programů. Letos se spousta akcí nekonala kvůli epidemii a počítám, že se v příštím roce, až koronavirová krize skončí, činnost rozproudí naplno, a že v příštím roce oslavíme i kulatá výročí, která jsme letos oslavit nemohli, a to znamená, že budeme potřebovat o něco větší rozpočet. Musím zdůraznit, že jsme letos také nedopadli špatně. Na návrh pana Róberta Jankovicse, poslance za maďarskou menšinu, a můj, jsme dostali možnost osmdesát procent finančních prostředků určených pro akce, které se nekonaly, využít na zlepšení podmínek práce. Kromě kulturní činnosti z Rady pro národnostní menšiny se financuje také informování a vydavatelství, takže doufám, že bez větších problému bude fungovat i naše Jednota, která celý tento rok v době pandemie řádně vycházela a informovala krajany a ostatní občany.“
Desetiprocentní navýšení neznamená, že každá beseda a instituce automatický dostane o tolik peněz více, zaleží to na vyúčtování a zpracování programů na další období. Ale vzhledem k tomu, že krajanské spolky doposud velice dobře plnily tyto úkoly, není třeba pochybovat o tom, že tomu tak bude i letos.
V rozpočtu existují i jiné položky, z nichž nepřímo čerpají i menšinové komunity. „Již tři roky se uskutečňují program podpory územím, kde ve větším počtu žijí příslušníci národnostních menšin, z ministerstev hospodářství, regionálního rozvoje a zemědělství. Těší mne, že se nám podařilo i ve změnách rozpočtu trochu navýšit část z ministerstva zemědělství, a určité problémy v ministerstvu hospodářství, které opožděně vypsalo veřejné výzvy, vynahradíme v příštím roce adekvátním navýšením prostředků. To jsou zdroje určené přímo pro menšiny. Od letošního roku máme možnost do operačního programu zapojovat i projekty místních samospráv, v nichž žijí příslušníci menšin. Jde o infrastrukturní projekty zpracované ve spolupráci s jednotkami místní samosprávy, kupříkladu rychlostní silnice Bjelovar–Farkaševac, státní silnice Hrubečné Pole – Končenice – Daruvar na území Hrubečného Pole, kde je připravená veškerá dokumentace. Úsek v Končenicích zatím čeká na stavební povolení, protože byla do projektu přidána i kanalizace. Kromě spousty jiných projektů je tu ještě železniční viadukt Krndija u Pakrace na trati Banova Jaruga – Daruvar, potom modernizace veřejného osvětlení, stavba chodníků, vybavování škol, ve kterých se učí podle Modelu C, sportovní hala v Hercegovci nebo středoškolská kolej v Daruvaru.“
Víme, že se před deseti lety, kdy začala ekonomická krize, po několik let dotace menšinám zmenšovala. V posledních několika letech se zase zvyšuje. Proto jsme se poslance Bílka na závěr zeptali, zdali rozpočtová částka už dosáhla předkrizovou úroveň?  
„Už jsme ji i překonali. Když jsme v roce 2016 dělali první operační program pro menšiny, dali jsme si za cíl do konce mandátu vrátit celkový obnos podpory na úroveň před začátkem krize, a to se nám, když jde o Radu pro národnostní menšiny, podařilo uskutečnit. Dosáhli jsme ale i další úspěchy. Do tohoto roku jsme totiž vůbec neměli možnost čerpat z rozpočtu prostřednictvím Úřadu pro lidská práva, kde jsme už vloni byli na pětapadesát milionů, a v příštím roce to bude úhrnem pětasedmdesát milionů kun. Na tyto prostředky mohou kandidovat jak školy a Jednota, tak i české besedy. V neposlední řadě, tu je ještě sedm milionů kun na projekty na území, kde žijí příslušníci menšiny.“
Otázky kladl M. Pejić, foto archiv a úřad poslance

Read 58 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 10 2021

V Jednotě číslo 10, která vychází 6. března 2021, čtěte:
- Přehlídka divadel bude až na podzim, rozhodla divadelní rada
- Česká beseda Záhřebského županství dostala nový prostor
- Správní výbor daruvarské Besedy jednal o nadcházejících akcích
- Vztahy Čechů a Chorvatů z pohledu venezuelské studentky
- Setkání s krajanským učitelem a cestovatelem Vladimirem Ivićem
- Představujeme majitele pily Marka Nováka
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi