S předsedou Rady pro národnostní menšiny RCH Aleksandrem Tolnauerem

NÁRODNOSTNÍ MENŠINY A VLÁDA JSOU ROVNOPRÁVNÝMI PARTNERY
Koncem minulého roku se ústavní zákon o právech národnostních menšin stal zletilým, naplnil osmnáct. Zdali však i dospěl, jaké dětské nemoci prodělal a jak dopadly národnostní menšiny v loňském roce, v němž panovala pandemie koronaviru, kvůli které se nemohla konat většina plánovaných akcí? O tom jsme mluvili spolu s předsedou Rady pro národnostní menšiny RCH Aleksandrem Tolnauerem, který tuto funkci koná také plných osmnáct let a nejvíce se zasloužil o uplatňování zákona.

Od roku 2002, kdy byl schválen ústavní zákon o právech národnostních menšin, jsme mnohokrát museli konstatovat, že máme výbornou menšinovou legislativu, ale že uplatňování menšinových práv v praxi kulhá. Jak byste ohodnotil uplatňování ústavního zákona během minulých osmnácti let, a jaká je situace dnes?
Zaprvé musíme vědět, jak byl schválen a za jakých okolností. Když se tento zákon koncem roku 2002 schvaloval, byl jednou z klíčových podmínek v jednáních pro vstup Chorvatska do Evropské unie. Je důležité zdůraznit, že etnická různotvárnost, jakou má Chorvatsko, ale také i většina evropských zemí, je něco, co vyžaduje řízení. Je také důležité podtrhnout, že se sociální a etnická identita formuje a mění pod vlivem specifického historického, politického, sociálního ale i bezpečnostního kontextu, v němž se odvíjí vzájemná dynamika etnických skupin. Řízení takovouto rozmanitostí je vždycky v rukách většiny, která má možnosti ovlivňovat vztahy a procesy, má však také zodpovědnost zvolit multikulturalismus nebo asimilaci. Právě tento ústavní zákon pomohl zvolit multikulturalismus.
Zákon má vysoké cíle, zvlášť v oblasti politického zastupování národnostních menšin. V souladu s definicí ve své preambuli uvádí národnostní menšiny do veřejného, politického a kulturního života této země.
Co můžeme říci o osmnáctiletém uplatňování zákona? Měl zřetelný vzlet a afirmaci v období procesu vstupu Chorvatska do Evropské unie. Jeho význam měl ještě větší váhu kvůli těžkému dědictví domovinské války, které bylo velice složité a nepříjemné. Nikdy nesmíme zapomenout, z jakých okolností jsme vyšli, že máme hypotéku domovinské války, ve které jedna z menšin byla na nepřátelské stráně, že jsme všechny zájmy museli vyrovnávat a slaďovat, a to je ono řízení různotvárnosti o kterém mluvím. To, co můžeme považovat za svůj velký úspěch, je fakt, že se menšiny zbavily strachu.
Bohužel, po vstupu Chorvatska do Evropské unie nastala stagnace a už dosažená menšinová práva se začala ignorovat. Vláda Orešković–Karamarko, vzdor dosaženému standardu uctívání národnostních menšin, zahájila politiku redukování menšinových práv. Týkalo se to nejen uskutečňování menšinových politických práv, ale i materiální podpory činností menšinových spolků. Reagovali jsme okamžitě, upozorňovali na záporné jevy a možné následky tehdejší politiky, která nebyla nakloněná menšinám a nebyla v souladu se slovem ústavního zákona o právech národnostních menšin.
Prostor v mediích byl pro menšiny také omezený…
Ano, a zvlášť se to vztahuje na Chorvatskou radiotelevizi, která má jako veřejný servis zákonem předepsanou povinnost sledovat činnost národnostních menšin, a zákon určil i minimální obsah menšinového programu. Státní televize však nejenže nedávala menšinám možnost prosazovat své hodnoty, ba naopak, šířila nenávist a nesnášenlivost k menšinám. Připomeňme si, že se v tu dobu jako hosté televizních pořadů objevovali lidé, kteří popírali mezinárodně uznané dokumenty o obětech v druhé světové válce, nebo usilovali o revizi role koncentračního tábora v Jasenovci. Bylo to období, kdy se vůči menšinám vystupovalo netolerantně, primitivně a se zátěží četných traumat z minulosti.
Příchodem vlády Andreje Plenkoviće (HDZ) – bez ohledu na to, že si někdo možná myslí, že národnostní menšiny podlézají aktuální politické garnituře, ústavní zákon se začal uplatňovat v mnohem větší míře, a menšiny se staly rovnoprávnými partnery v dialogu s vládou. Dialog ale není pouhou formou, ale opravdu pomohl dát na pořad jednání vlády palčivé otázky postavení národnostních menšin. Dnes menšiny jednají s politickou mocí opravdu rovnoprávně, tolerantně a s argumenty. Evropská unie také vidí, že jsou národnostní menšiny dnes integrované do chorvatské společnosti, ale se svou identitou. V tom máme podporu aktuální vlády i přes ekonomickou krizi, a jménem Rady pro národnostní menšiny mohu potvrdit, že s vládou máme skutečně partnerské vztahy.
V tomto smyslu lze říci, že je vítězství politické strany HDZ a koaličních partnerů na loňských parlamentních volbách pro menšiny dobrá zpráva, zvlášť když víme, že alternativou byla opce, která popírá legitimitu menšinových poslanců.
Musím se ještě trochu vrátit k tomu, o čem jsem povídal. Jsou totiž jedinci, kteří zcela otevřeně žádají zrušení dosažených standardů a odůvodňují to floskulemi o údajné občanské společnosti, v níž by všichni museli být stejní. Menšiny by byly mezi prvními pro takové řešení, kdyby to bylo možné, ale my jsme ještě hodně daleko od situace, že by některá politická strana vyšla k volbám s listinou, na které je představitel menšiny na vysokém místě, jež ručí parlamentní mandát.
Menšinám nadále vyčítají, že jen utrácejí rozpočtové peníze. Těm vzkazuju, že příslušníci menšiny v tomto státě platí daně. Pořád se také vnucuje mínění, že menšiny mají nějaká zvláštní práva. To je nejen lež, ale i velice nebezpečné, protože zákony, které chrání jednotlivé zranitelné skupiny, jsou proto, aby těmto skupinám zajistily stejná práva, jaká má většina a nikoliv proto, aby jim dávaly dodatečná a zvláštní práva.
Aktuální chorvatská vláda uvažuje právě tak, a aby se dotyčné zákony realizovaly, musí se na tom podílet i organizace a instituce národnostních menšin. Na to je nezbytné zajistit finanční prostředky prostřednictvím institutu kulturní autonomie.
O tyto peníze bojujete právě Vy, spolu s Radou pro národnostní menšiny a klubem menšinových poslanců.
Chtěl bych poděkovat všem spolkům národnostních menšin, a s velkým potěšením konstatovat, že jsme i v tomto těžkém a složitém roce pro kulturní autonomii menšin zajistili navýšení o 4 199 500 kun ve srovnání s loňským rokem, který už byl rekordní. Tato vláda schválila dokonce 21procentní navýšení prostředků na financování projektů kulturní autonomie národnostních menšin, a že to vloni obnášelo 42 miliony 995 tisíc kun.
Jedním z úspěchů Rady je také to, že menšinové spolky letos dostaly plný plánovaný obnos dotace i na programy, které se neuskutečnily. Kvůli krizovým opatřením se velký počet akcí nemohl konat, a s vládou jsme se dohodli, že spolky mohou 80 procent prostředků schválených na kulturní akce utratit na zlepšení podmínek práce, tedy na úpravu objektů, nákup vybavení a na režijní výdaje. Tu musím poděkovat i poslanci vaší národnostní menšiny Vladimírovi Bílkovi, který je zároveň předsedou klubu menšinových poslanců, že k tomu velice přispěl.
Rada má už delší dobu velice přísná kritéria a metodologii na rozdělení peněz. Prostředky se udělují na základě programů a musí se důkladně ospravedlnit.
To je jedna z věcí, kterou někteří dodnes nepochopili – že menšinové spolky nedostávají dotace na základě počtu příslušníků, ale na základě projektů. Jasně, že počet členů také hraje roli, protože není stejné financovat spolek s tisícem nebo s padesáti členy. Program je to, co určuje schválení finančních prostředků. Na druhé straně početnost menšiny hraje důležitou roli v politickém zastupování. Proto vyzývám všechny menšinové instituce a příslušníky menšiny, aby se co nejvíce angažovali v letošním sčítání lidu, poněvadž na počtu příslušníků budou zaležet četná menšinová práva. Počet příslušníků se u většiny národnostních větví zmenšuje každých deset let, a jde o vážnou a velice důležitou záležitost pro nás všechny i pro budoucí působení soustavy ochrany menšinových práv.
Spolu s Radou pro národnostní menšiny, i vaše funkce předsedy této instituce je plnoletá. Během osmnácti let se ustálilo postavení národnostních menšin, jejich financování, zpevnila finanční a rozpočtovou kázeň spolků, které nyní svoje programy podávají online…
Já bych svou roli nerad komentoval, to ponechám jiným. Vím, že se vnucuje otázka, zdali je dobré, aby stejný člověk konal nějakou funkci pět, šest mandátů? Ale vzhledem k tomu, že situace byla těžká, byla potřeba mít hráče s velkým počtem utkání v nohou. Jaké jsou výsledky dosavadní práce, to může snadno vidět každý.
Kritéria jsme museli přizpůsobovat Evropské unii, měli jsme ale vlastní přístup, a díky velkým snahám a úsilí jsme docílili toho, že spolky ovládají digitálním přihlašováním svých programů. Systém chceme zdokonalovat, proto musíme angažovat mladé lidi jak v administraci, tak na menšinových programech.
Ještě stále jsou ale určité problémy.
Jsou ještě menšiny, které se potýkají s problémem používání jazyka a písma. Česká menšina problém dvojjazyčnosti vyřešila. Má je ale především srbská menšina. Musíme vědět také, že donedávna se menšiny nemohly dostat ani k starostovi obce, a dnes máme představitele menšin na všech úrovních včetně parlamentní. Docílili jsme také toho, že menšiny rozhodují o všech otázkách, a nejen o těch, týkajících se výhradně národnostních menšin, zatímco vládnoucí struktury chápou, že se menšinová témata týkají všech…
Prolínání zájmů a interakce menšiny a většiny má za následek i vládní operační program pro menšiny, prostřednictvím kterého se financují i projekty místních samospráv.
Ano, dříve jsme měli takzvané akční plány, které se hlavně neuskutečňovaly. Dnes poprvé máme operační program, který přesně určuje projekty, lhůty, nositele a finanční prostředky. To je právě to, co jsme si přáli. Kromě toho máme k dispozici i další zdroje finančních prostředků – Úřad vlády pro lidská práva a práva národnostních menšin a různá ministerstva. Po válce se pro všechny potřeby všech menšin vyčleňovalo z rozpočtu dvacet milionů kun, dnes je to obnos mnohonásobně vyšší. Rada pro národnostní menšiny k tomu značně přispěla, a to byl koneckonců její úkol.
Plány na letošní rok jste dělali jako na normální rok, nebo máte rezervní, pokud epidemie bude trvat?
V těchto dnech uveřejníme plány, v nichž počítáme, že rok bude normální, ale máme i náhradní plán, který budeme přizpůsobovat situaci.
Doufám, že se uvidíme v Daruvaru na Dožínkách a na oslavě stého výročí Svazu Čechů?
Já bych chtěl touto cestou české komunitě poděkovat za spolupráci a všem příslušníkům menšiny a menšinovým institucím popřát všeho dobrého k svátkům. Všem přeji, aby tato epidemie co nejdříve skončila a věřím, že se letos na oslavách uvidíme.
Otázky kladl Mato Pejić, foto Jednota, Rada pro národnostní menšiny RCH a úřad poslance V. Bílka

Read 7 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 03 2021

V Jednotě číslo 3, která vychází 16. ledna 2021, čtěte:
- Zemětřesení na území Banije – Pokračuje pomoc z České republiky
- Končenice – Pět tun stavebního materiálu od hasičského sboru
- Brestov a Končenice – Naše cesta do Gliny a Jazveniku
- Dopis z Londýna – Lockdown a Brexit
- Reportáž – Nádherná Vídeň ještě jednou
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi