Nádherná Vídeň poprvé

MALÉ NAHLÉDNUTÍ DO KRÁS A ZAJÍMAVOSTÍ NAŠÍ NĚKDEJŠÍ METROPOLE
Na našich cestách do Česka jsme Vídní obvykle projížděli po dálnici co nejrychleji nebo ji oklikou objížděli… Tentokrát jsme se vydali přímo do ní. Čtyřdenní pobyt v útulném apartmá uprostřed pulsujícího velkoměsta byl narozeninový dárek, a nebylo možné ho odmítnout ani uprostřed celosvětové pandemie. A tak jsme se těsně před začátkem její druhé vlny vydali na cestu, zásobeni několika průvodci, slovníky, rouškami a s nezbytným potvrzením, že „nejsme pozitivní“, přestože naladění jsme byli velmi pozitivně. Na začátku září žila Vídeň plnými doušky.

Lidé sice ukázněně a bez výjimky chodili v rouškách v jakémkoli zavřeném prostoru – v obchodech, muzeích, v metru či v tramvaji, ale všude, zejména v parcích a na ulicích, bylo velmi živo. A my se vydali – jak jinak – než po stopách bývalé Habsburské monarchie, do Schönbrunnu, Hofburgu, prošli jsme se okružní třídou Ringstrasse, navštívili katedrálu sv. Štěpána... A zavítali na malou sousedskou slavnost v parčíku mezi obytnými domy. Byla to jen krátká ochutnávka toho, co Vídeň nabízí.
Schönbrunn – tisíc pokojů pro císařskou rodinu
Přijedete-li před zámek Schönbrunn metrem, máte na chvíli pocit, že jste se ocitli na předměstí, ale opak je pravdou. Přestože se k němu blížíme širokou ulicí a velkou přilehlou zelenou plochou, zámek stále není vidět, jen poměrně nízké a nezajímavé budovy... Teprve u hlavní brány se před námi otevře pohled na zámecké nádvoří a krásnou, zdobnou třípatrovou budovu s rozlehlým nádvořím, uzavřeným nižšími stavbami a podloubími a kašnami.
Obrovský komplex, který Habsburkové vlastnili od druhé poloviny 17. století a postupně z něho vytvořili nejkrásnější barokní areál Evropy, časem obklopilo rušné moderní město. Původně zde u pramene zvaného Schöner Brunnen (krásný pramen) stál lovecký letohrádek, který ale byl za obléhání Turky v roce 1683 těžce poškozen. Když bylo turecké nebezpečí zažehnáno, dal zde císař Leopold I. postavit ohromnou barokní rezidenci, která měla překonat Versailles francouzských králů. Dostavěla ji však až v 18. století císařovna Marie Terezie v poněkud skromnější podobě. Od té doby ho rakousko-uherští císařové používali jako své letní sídlo.
Do samotného zámku vstupujeme takzvaným modrým schodištěm, které vůbec není modré, a už zde vnímáme přepych, v jakém se zde žilo. V zámku je dokonce 1441 místností a 200 kuchyní, z toho 45 je možné si prohlédnout. Budova samotná je sice barokní, ale uvnitř je upravená v přepychovém rokokovém stylu, s ornamenty ze 14karátového zlata, s křišťálovými lustry (některé jsou i české) a zdobnými kachlovými kamny. V levém křídle budovy byly komnaty císařovny Marie Terezie a arcivévody Františka, v pravém křídle komnaty jejich syna císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty, zvané Sissi. Uprostřed byly slavnostní sály a salonky, jeden krásnější než druhý. Provázel nás jimi malý elektronický průvodce v českém jazyce, což bylo velice příjemné. Mohli jsme si tak vychutnávat krásu každého pokoje, jak dlouho jsme chtěli, žasnout nad přepychem, který si císařská rodina mohla dovolit, ale i nad uměním řady řemeslníků a umělců. Jen místnosti, které obýval František Josef I., byly upraveny prostě, skoro až vojensky stroze. Císař František Josef totiž vedl téměř asketický život. Vstával už o čtvrté hodině ranní a celý den pracoval. Podle průvodce zámkem se císař považoval za sluhu svých národů a nikoho, kdo u něho žádal o audienci, prý neodmítl. Jedinou výzdobou jeho pracovny byly portréty jeho dětí a jeho milované manželky Alžběty. Naopak Alžbětiny komnaty svědčí o její výjimečné péči o krásu nejen svého okolí, ale i vlastní osoby. Nechala si zařídit nejen první koupelnu s tekoucí vodou na zámku, ale i malou osobní tělocvičnu, což v její době působilo nezvykle, až výstředně. Za zmínku jistě stojí fakt, že se František Josef narodil právě na tomto zámku a že zde strávil poslední léta svého života. V schönbrunnském zámku také zemřel.
Přes neskutečný přepych, ve kterém příslušníci císařské rodiny žili, nebyly jejich životy nijak idylické. Každý člen rodu musel mít civilní povolání (např. zahradník), císařské dcery včetně Marie Terezie se zabývaly ručními pracemi a malováním. Ona sama s dcerami dokonce svými obrazy květin vyzdobila malou jídelnu, kde se podávaly snídaně. Na zámku byl po pádu Napoleona doslova vězněn jeho mladý syn, jehož matkou byla habsburská princezna Marie Luisa. Zemřel zde osamělý a nemocný v pouhých jednadvaceti letech.
Při procházce místnostmi zámku (kde se bohužel nesmí fotografovat) a při poslechu vyprávění o životě na zámku, jsme si představovali, jak zde v Zrcadlovém sále jako šestileté zázračné dítě muzicíroval malý Mozart, jak se v Čínském kabinetu Marie Terezie radila se svými poradci a jak v salonu Vieux-Lacque truchlila po smrti milovaného Františka I., jak v jednom z pokojů pobýval Napoleon a jak v Modrém čínském salonu s ručně malovanými tapetami Karel I., nástupce a prasynovec Františka Josefa I., v roce 1918, pouhé dva roky po nástupu na trůn, podepsal abdikaci a tím vlastně i konec Habsburské monarchie.
Dnes patří zámek Schönbrunn do světového kulturního dědictví UNESCO a o jeho prohlídku je obrovský zájem. Vzhledem k jeho historickému významu a nádhernému vybavení to neudivuje.
Text Libuše Stráníková, foto ls a www.schoenbrunn.at

Z dějin Vídně
Vídeň je rozlehlá rakouská metropole s téměř dvěma miliony obyvateli a zároveň jedna z rakouských spolkových zemí. Je plná památek, které připomínají její bohaté dějiny. Stála zde keltská osada Vedunia a římský vojenský tábor Vindobona. Od roku 1155 byla hlavním městem Rakous. Za vlády prvních Habsburků se Vídeň stala centrem Svaté říše římské, od 16. století až do roku 1918 byla centrem státu, který zahrnoval jak české, tak chorvatské země.

Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků
Díky novoročnímu koncertu, který se koná od roku 1939, je Vídeň vždy 1. ledna téměř centrem světa. A jeho aktéři, Vídeňští filharmonikové, patří mezi nejznámější symfonické orchestry Evropy a celého světa. Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků se koná ve Zlatém sále Wiener Musikvereinu. V současnosti ho přenáší televizní stanice 90 zemí světa a o vstupenky je takový zájem, že se prodávají formou loterie. Letošní koncert byl úplně jiný. Vídeňští filharmonici hráli před prázdným sálem, bez diváků. Kdo však chtěl, mohl ho sledovat online a nakonec filharmonikům v přímém přenosu zatleskat.

Read 8 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 03 2021

V Jednotě číslo 3, která vychází 16. ledna 2021, čtěte:
- Zemětřesení na území Banije – Pokračuje pomoc z České republiky
- Končenice – Pět tun stavebního materiálu od hasičského sboru
- Brestov a Končenice – Naše cesta do Gliny a Jazveniku
- Dopis z Londýna – Lockdown a Brexit
- Reportáž – Nádherná Vídeň ještě jednou
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi