Nádherná a inspirující Vídeň V.

  • Posted on:  čtvrtek, 11 únor 2021 00:00

HOFBURG – VELEBNÉ SÍDLO HABSBURKŮ
Bylo by škoda být na tomto dějinami nabitém místě a neprohlédnout si alespoň některé vnitřní prostory bývalého císařského sídla, které svědčí o způsobu života císařského rodu Habsburků, o přepychu, kterým se obklopili, ale i o jejich životních strastech. Starý zámek Hofburg skrývá někdejší císařské komnaty, několik muzeí, klenotnici, Dvorní jezdeckou školu, několik kaplí a kostel, Rakouskou národní knihovnu.

Nevýhodou pro návštěvníka je, že všude se platí vstupné, ale výhodou je fakt, že vstupenky si můžete zajistit z domova po internetu předem, i to, že leckde vám nabídnou elektronického průvodce ve vašem jazyce.
CÍSAŘSKÉ KOMNATY
Hofburg obývaly císařské rodiny jako své zimní sídlo – léta většinou Habsburkové trávili ve své letní rezidenci v Schönbrunnu. Na obou místech měli stejný komfort, který zajišťovalo až tisíc zaměstnanců, a jako milovníci umění dávali možnost uplatnění mnoha řemeslníkům a umělcům všech možných oborů. Kromě obývacích místností měli v obou rezidencích také pracovní prostor, a samozřejmě přijímací sály a reprezentační místnosti, kde se konaly plesy a bankety. Veřejnosti jsou v Hofburgu přístupné 24 pokoje, v nichž v letech 1857 až do své smrti obývali císař František Josef I. (1830–1916) a císařovna Alžběta, zvaná Sissi (1837–1898). Procházíme pokoj za pokojem, jeden krásnější než druhý, audienční místnosti, pracovní pokoje a obytné prostory, přepychově upravené v rokokovém stylu, bohatě štukované, s gobelíny a obrazy ve zdobných rámech, nádhernými kachlovými kamny a křišťálovými lustry české výroby. Zvláštní atrakcí jsou komnaty císařovny Alžběty, která velmi pečovala o své zdraví a krásu. Proto vstávala velmi brzy a věnovala se hygieně, cvičení a úpravě svých vlasů, na kterých si velmi zakládala. V jejích komnatách jsou proto vestavěná tělocvičná zařízení.
SISSI MUZEUM
Krásná císařovna Alžběta zvaná Sissi se stala uctívanou rakouskou kultovní osobností, o čemž svědčí i samostatné Sissi muzeum, upravené v pěti komnatách hofburského zámku. Alžběta byla bavorskou princeznou a po sňatku s císařem Františkem Josefem také rakouskou císařovnou a českou a uherskou královnou. Provdala se velmi mladá, v pouhých šestnácti letech se stala manželkou císaře, do kterého sice byla zamilovaná, ale těžce na ni doléhala přísná etiketa císařského dvora a později i úmrtí prvorozené dcerušky a sebevražda syna. Byla velice vzdělaná, mluvila jedenácti jazyky, mimo jiné i česky, psala básně… Milovala sport a byla považována za nejlepší světovou jezdkyni své doby a nejkrásnější evropskou panovnici. Byla nespoutaná, a dělala věci, které pro ženy jejího postavení v tehdejší době nebyly obvyklé. Po smrti syna Rudolfa neměla ve Vídni stání a cestovala po Evropě. Na jedné z jejích cest ji v roce 1898 v Ženevě zavraždil italský anarchista. Alžběta Sissi se po své smrti stala uctívanou legendou. V muzeu se tato legenda konfrontuje s realitou, která odhaluje Alžbětu také jako uzavřenou a poněkud nepřístupnou, ale především nešťastnou osobu. Její život přibližují její osobní předměty, portréty a skulptury řady umělců.
SILBERKAMMER ČILI SBÍRKA CÍSAŘSKÉHO STŘÍBRA
V přízemí staré části zámku Hofburgu je umístěna obdivuhodně bohatá sbírka nádobí, jídelních souprav, příborů a stolních předmětů ze stříbra, zlata a porcelánu, včetně některých úložných prostorů, a dokonce i krabic a truhel, ve kterých se vzácné nádobí převáželo při výjezdech na výlety nebo putováních po zemích rakouské koruny. Vystavena je zde spousta nádobí, které se na habsburském dvoře používalo při slavnostních recepcích a hostinách, ale i ve všední dny. Kultura stolování zde zřejmě byla na velmi vysoké úrovni. Fascinující je i cínové kuchyňské nádobí anebo způsob skládání ubrousků na císařský stůl – to bylo tajemství, které znala vždy jen jedna osoba na zámku. Kromě nádherných jídelních souprav zde najdeme také osobní jídelní příbor císařovny Marie Terezie, který vozívala sebou na všechny své cesty, nebo stříbrnou cestovní jídelní soupravu císařovny Sissy. Je zajímavé, že se porcelán na císařském stole prosadil až v 18. století, kdy se veškeré cínové a stříbrné nádobí muselo roztavit pro potřeby vojska. K nejzajímavějším exponátům patří 33 metry dlouhá zdobná pozlacená servírovací tabule, vytvořená pro korunovaci císaře Ferdinanda I. za lombardsko-benátského krále v roce 1838. Můžeme si jen kolem takové tabule, ozářené světlem svíček, odrážejících se v zrcadlech, představit dámy a pány v slavnostních róbách… Zajímavá je i porcelánová souprava, kterou francouzský císař Ludvík XV. daroval Marii Terezii anebo křehká porcelánová souprava, nádherná, ale nepoužitelná.
CÍSAŘSKÁ KLENOTNICE
Když už si myslíte, že vám z té nádhery přechází zrak a že nic krásnějšího, lesklejšího a dražšího nemůžete vidět, zajděte si v Hofburgu do klenotnice, která se nachází v podzemním prostoru, pod nejstarší částí zámku, za pancéřovými dveřmi. V tichu a chladu zde odpočívají největší poklady habsburské dynastie, církevní i světské klenoty. Fotografovat zde můžete kolik chcete, ale musíte bohužel spoléhat na své znalosti němčiny…
Zřejmě největším pokladem je koruna Svaté říše římské z 10. století, vykládaná emailovými destičkami a drahokamy, kterou byli korunování říšští císaři – podle průvodce je pokládána za nejúchvatnější svého druhu na světě. Jsou zde vystaveny také rakouské císařské insignie – koruna, žezlo a jablko. Tato druhá koruna byla zhotovena v roce 1602 pro císaře Rudolfa II. a později sloužila jako koruna rakouského císařství.
KOSTEL SV. AUGUSTA
Do kostela sv. Augusta se vchází ze stejnojmenné ulice celkem nenápadným vchodem, ale jeho prohlídka stojí za to. Je zde totiž jeden z nejlépe dochovaných gotických interiérů ve Vídni, který pochází ze 14. století. Nepřehlédnutelná je zde hrobka Marie Kristiny, nejoblíbenější dcery Marie Terezie a Napoleonovy manželky, působivé dílo italského neoklasicistního sochaře Antonia Canovy. Má tvar pyramidy, do níž vchází pohřební průvod. Je však prázdná. Podle pravidel habsburského dvora patřily tělesné pozůstatky všech členů císařské rodiny do Kaisegruftu, císařské krypty pod kapucínským kostelem (tam jsou uloženy pozůstatky 138 Habsburků). V loretánské kapli tohoto kostela jsou však uloženy stříbrné urny se srdci členů habsburského rodu. Kostel sloužil jako hradní kaple, proto byl svědkem mnoha historických událostí, například v roce 1812 sňatku Marie Kristiny s Napoleonem a v roce 1854 sňatku Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou.
PRUNKSAAL V NÁRODNÍ KNIHOVNĚ
Za jezdeckou sochou císaře Josefa II. na Josefsplatzu se nachází vchod do budovy Národní knihovny. Její Slavnostní sál, Prunksaal, je považován za nejkrásnější knihovnu v Evropě. Tuto původně dvorní knihovnu postavil v první polovině 18. století na pokyn císaře Karla VI. stavitel Joseph Fischer von Erlach podle plánů svého otce. Nádherný Slavnostní sál knihovny je téměř 80 metrů dlouhý a 20 metrů vysoký a nad ním se klene freskami bohatě zdobená klenba. Po stranách se podél zdí táhnou police, ve kterých je umístěno na 200 000 knih. Mimo jiné je zde část knihovny prince Evžena Savojského a jedna z největších sbírek spisů reformátora Martina Luthera. Uprostřed sálu stojí socha Karla VI. a po stranách jsou dva glóby o průměru jednoho metru. V sále je posvátné ticho, i když je zde plno návštěvníků. Nemůžete jinak, než se ohromeně rozhlížet a obdivovat krásu a posvátnost tohoto prostoru, věnovaného vědě, umění a pokroku. Text Libuše Stráníková, foto ls a www.wien.info

Read 34 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 10 2021

V Jednotě číslo 10, která vychází 6. března 2021, čtěte:
- Přehlídka divadel bude až na podzim, rozhodla divadelní rada
- Česká beseda Záhřebského županství dostala nový prostor
- Správní výbor daruvarské Besedy jednal o nadcházejících akcích
- Vztahy Čechů a Chorvatů z pohledu venezuelské studentky
- Setkání s krajanským učitelem a cestovatelem Vladimirem Ivićem
- Představujeme majitele pily Marka Nováka
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi