Poslední týden zimních prázdnin krajanským žákům zpestřila zimní škola tvořivé dramatiky, kterou už po osmé uspořádaly Svaz Čechů a Česká základní škola J. A. Komenského Daruvar. Konala se 8.–11. ledna v České základní škole J. A. Komenského v Daruvaru a byla zaměřena na českého výtvarníka a spisovatele Josefa Ladu, jehož 130. výročí narození a 60. výročí úmrtí jsme si vloni připomněli.

SEZNÁMILI SE V ČESKÉM DOMĚ
„Narodila jsem se ve válce v roce 1942, v majetné rodině. Otcovi rodiče, Čuchnilovi, měli v Brestově hned vedle Českého domu hospodu a obchod. Tatínek se ale z války nevrátil; maminka říkávala: Ludvu jsme pořád čekali a čekali a on nešel a nešel. A také nepřišel, ani nevíme, kde má hrob,“ začala povídání o svém životě paní Drahuška, plynulou češtinou, na které víc než půl století života v Rijece nezanechalo snad ani stopy.

ZAŠLÁ SLÁVA KDYSI POČETNÉ KRAJANSKÉ KOMUNITY
Česká beseda Nová Hradiška a okolí nepochybně patří mezi krajanské spolky s nejtěžšími podmínkami k práci – shromažďuje stovku členů jak z města, tak i z řady okolních vesnic. A protože jsou roztroušeni na poměrně velkém území, asimilace tu působí rychle a krutě. Slyšet češtinu je velkou vzácností. Jedním z krajanů, od nichž ji můžeme slyšet, je Milan Žegarac, který sice žije v Gradišce, pochází však z nedaleké vsi Staro Petrovo Selo. Proto jsme se spolu vydali na cestu deset kilometrů od Gradišky na východ.

S politováním reaguji na smutnou zprávu o úmrtí pana Eduarda Vostřela, kterou se dovídám od paní Libuše Stráníkové. S hlubokým dojetím mu věnuji tichou vzpomínku.

MINULÝ ROK BYL DOBRÝ, JSEM PŘESVĚDČENÁ, ŽE LETOŠNÍ BUDE JEŠTĚ LEPŠÍ
Už dlouho jsme neměli rok, o kterém bychom neřekli, že byl „těžký“, „náročný“, nebo alespoň „složitý“. Ten, který právě uplynul, nebyl výjimkou. Pro krajanskou komunitu byl sice trošku jistější, protože dotace ze státního rozpočtu neklesly, ale potíže dělaly třeba změny podmínek pro přihlašování kulturních programů. Ke změně došlo i v čele zastřešující organizace chorvatských Čechů – na valné hromadě Svazu Čechů byla za předsedkyni zvolena Anna-Marie Štrumlová Tučková, se kterou uplynulý rok rekapitulujeme.

Každá z dvaceti dvou národnostních menšin, kolik jich v Chorvatsku žije, má svůj specifický společenský a spolkový život. S největšími problémy se asi setkávají Romové, etnická skupina s řadou podskupin, jejíž příslušníci dokonce nemluví stejným jazykem. Proto v Chorvatsku působí několik různých romských sdružení, nejnovější působí teprve půl roku. Je to Vedri radio, první chorvatské menšinové internetové rádio se sídlem ve městě Pitomača, s početnou romskou populací.