NYNÍ HO NAJDETE I NA INTERNETU
Cesty mnohých vedly v těchto dnech na hřbitovy, kde svíčky a květiny zdobily místa odpočinku zesnulých příbuzných a známých. V Chorvatsku tomu tak bylo o svátku Všech svatých (1. listopadu), v Česku o den později, o Dušičkách čili v den Památky všech zesnulých.
KŘEN MÁ BUDOUCNOST
Ludbrežský křen je jedinou uznanou odrůdou na seznamu plodin Chorvatska a Evropské unie. Většina se pěstuje v okolí Ludbregu. Seznámili jsme se s jedinými pěstiteli v Bjelovarsko-bilogorském županství ve Velkých Zdencích – manželi a majiteli rodinného hospodářství – Željkou a Krunem Šćurecovými, kteří se nechtěli zabývat běžnými plodinami, jako jsou pšenice, kukuřice nebo brambory, a vybrali si křen.
NA OSLAVĚ SEDMDESÁTIN JEDNOTY
V sobotu 22. října v dopoledních hodinách v Novinově vydavatelské instituci Jednota probíhalo setkání jejích dopisovatelů a spolupracovníků. Na setkání a malou oslavu přišlo kolem čtyřiceti lidí, které vítala ředitelka Lidija Dujmenovićová hlavní a odpovědná redaktorka Jana Staňová, které odevzdaly dopisovatelům uznání, a všichni ostatní zaměstnanci této instituce.
MINULOST MÁME ZMAPOVANOU, CO JE ALE NEJLEPŠÍ PRO BUDOUCNOST?
Nápad uspořádat k oslavě 95. výročí Svazu Čechů kulatý stůl na téma Minulost, současnost a perspektivy Svazu Čechů a české menšiny v Chorvatsku přišel od předsedkyně Libuše Stráníkové. Organizace se ujala historická rada, a jak se ukázalo, byl to výborný nápad. Nejenže vyvolal velký zájem oslovených (na kulatém stole přednášelo dokonce třináct autorů), ale zazněly tam pro širší krajanský kruh zcela nové a jiné pohledy na některá témata a také několik konkrétních návrhů.
K VÝROČÍ ZALOŽENÍ SVAZU ČECHŮ V RCH
V sále Českého národního domu se těsně po ukončení kulatého stolu konal kulturní program na počest úctyhodného 95. výročí založení ústřední kulturní organizace chorvatských Čechů. Jak bylo řečeno, z úsporných důvodů se v programu představili výhradně Daruvarští – děti z mateřské školy, žáci základní školy a skupiny daruvarské České besedy.
K SEDMDESÁTÉMU VÝROČÍ
Jednota začala vycházet v roce 1946 jako „orgán české menšiny“ čili Československého svazu v Národní republice Chorvatsku, pod který organizačně i prakticky patřila. A zaměstnanec číslo l, jak si můžeme přečíst v úplně první Matriční knize, která se nachází v archivu Jednoty, je Božidar Grubišić, největší novinář, kterého kdy Jednota měla.
Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi