TENTOKRÁT NA ZLÍNSKU A OPĚT V JIŽNÍCH ČECHÁCH
Česká beseda Velké a Malé Zdence už patnáct let cestuje každoročně na sklonku léta do České republiky, do vesničky Římov u Českých Budějovic, kde se setkává se svými přáteli. Římovští k nim zase jezdí v zimě představovat maškarní zvyky svého kraje. Zdenečtí se na cestu tentokrát vydali 5.–8. září 2019.

DARUVAR CUP OF JOY POKRAČUJE, KONEC JE V NEDOHLEDNU
Letošní cesta daruvarského motorkáře Gorana Benceho v rámci projektu Daruvar Cup od Joy vedla na jih Evropy a do Turecka. Návštěvou Kypru dodal na seznam navštívených zemí i poslední evropský stát, který mu na něm ještě chyběl, a jejich počet se zvýšil na pětapadesát. V rozhovoru pro Jednotu zavzpomínal jak na dřívější cestování z projektu Cup of Joy, tak na svou vášeň k jízdě na motorce a milion najetých kilometrů.

POZNALI KRÁSY JIŽNÍ MORAVY
Svaz Čechů ve spolupráci s úřadem poslance Vladimíra Bílka také letos uspořádal pro členy předsednictva Svazu Čechů a předsedy jeho rad vzdělávací cestu do České republiky. Zájezdu, který byl zaměřený na poznávání jižní Moravy, se od 30. srpna do 2. září zúčastnila čtyřicítka krajanů.

ČESKÉ POCHOUTKY VONĚLY I V DEŠTI
Tradiční Končenické hody, Dny české kultury a gastronomie, které každoročně probíhají v rámci oslavy Dne obce, pořádá místní Česká beseda pod patronátem Rady pro národnostní menšiny RCH a obce Končenice. Letos se konaly o víkendu 7. září.

PROJEKT SETKÁVÁNÍ MENŠIN – MORAVŠTÍ CHORVATÉ A CHORVATŠTÍ ČEŠI
Skupina dvaceti dvou žáků České základní školy J. Růžičky Končenice pobývala od 30. srpna do 3. září 2019 v Břeclavi v České republice. Byla to třetí část projektu Erasmus+ nazvaného Setkávání menšin – Moravští Chorvaté a chorvatští Češi. Žáky doprovázeli učitelé Anita Resová, Iveta Vranjićová, Igor Šimala, Benjamin Alatić a Luka Syrůček.

KRAJANKA NA DLOUHÉM PROZATÍMNÍM POBYTU V ČESKU
Sympozium o českém jazyce, které každý podzim pořádá Svaz Čechů, je už nemyslitelné bez přednášky jazykové odbornice Heleny Stráníkové, a protože ji často potkáváme na daruvarském hlavním náměstí, na tržnici, vůbec všude ve městě, ani neuvažujeme o tom, že vlastně žije a pracuje v České republice. Stejně tak si na Filozofické fakultě pražské Univerzity Karlovy neuvědomují, že by profesorka Stráníková mohla patřit někam jinam než tam.