U příležitosti padesáti let kulturní, osvětové a badatelské činnosti a sedmdesáti let života krajanského historika, doktora věd Václava Herouta, zorganizoval bjelovarský dračí stůl Družby bratrů chorvatského draka vědecké kolokvium, kterým vzdalo poctu pilnému a plodnému autorovi. Kolokvium se uskutečnilo 29. května v daruvarském pastorálním středisku za účasti osmi přednášejících, kteří představili různé oblasti Heroutova badatelského zájmu a jeho životní dráhu.

Svaz Čechů za přispění Ministerstva vědy vzdělávání a sportu RCH a Československého ústavu zahraničního Praha zorganizoval v pátek 23. května druhé sympozium o českém jazyce. Zahájila ho ředitelka školy J. A. Komenského Lenka Janotová, původkyně myšlenky o pořádání konference o českém jazyce.

„Všechno máme pod dozorem, všechno jde úplně normálně, bez jakéhokoliv zmatku a shonu,“ krátce odpověděl předseda Besedy Zdenko Tauš, když jsme jedné květnové středy zavítali do Kaptola zjistit, jak probíhají přípravy na letošní dožínky, které se v této obci Zlatého údolí uskuteční 19. července.

Krajanská komunita je bohatá, pestrá a různotvárná, a příkladem, který o tom názorně svědčí, je i náš dnešní spolubesedník, Anton Merhaut z Novsky, rodák z Krivaje a člen lipovlanské Besedy. Dokud na úřadě práce čeká na splnění podmínek pro důchod, zaznamenává své názory a rozjímaní do budoucí knihy, nebo jen zapisuje román, který píše sám život.  

Vstup Chorvatska do Evropské unie a čerpání prostředků z evropských fondů, regionální rozvoj, spolupráce obcí a měst s orgány státní správy a hospodářská spolupráce dvou zemí, zejména v zemědělství, byly nedůležitějšími tématy jednání členů Stálé komise pro rozvoj venkova Senátu Parlamentu České republiky s představiteli Bjelovarsko-bilogorského županství, města Daruvaru a Svazu Čechů.

Kdo viděl letošní divadlo České besedy Sisak, nemohl přehlédnout Tomislava Krále, který v něm velmi pěkně zahrál hlavní úlohu pošťáka Kolbaby. Když jsme mu volali, že bychom ho rádi představili našim čtenářům, usoudili jsme podle jeho dobré češtiny a jména, že je z Lipovce. Tomislav hned skromně dodal: „To já řeknu mamince, aby přišla také,“ protože jak se ukázalo, sisačtí Královi sice skutečně pocházejí z Lipovce, ale v Sisku žijí už druhou generaci.