Celá šňůra zaparkovaných automobilů, které 19. září 2015 ze všech stran obklopily Český dům v Mezurači, dávaly najevo, že se zde něco děje. Kdo zavítal do dvora těsně po páté hodině odpoledne, kde usměvavé mezuračské ženy byly na stáncích doslova zahrnuty dobrotami k jídlu, dostal hned první várku slovenských brindzových halušků či českých buchet a rohlíků.

MONOGRAFIE O VLAŠIMSKÉM PRIORITOU
Český dům virovitické Besedy byl 20. září v obležení. V sále Jana Nepomuka Vlašimského se totiž konala valná hromada Besedy. Kromě informování o činnosti a plánech spolku, došlo ke schválení stanov, které se musí podle nového zákona o občanských sdruženích do konce září sladit s novým zákonem.

„Jak už to v životě bývá, i v působení naší Besedy se střídala období úspěšná s obdobími méně úspěšnými,“ řekla tajemnice České besedy Dolní Střežany Ankica Nechvátalová na oslavě dvojího jubilea – dvaceti let spolku a pěti let pěvecké skupiny, která se uskutečnila 12. září.

Dožínkové dozvuky v Českém domě v Daruvaru v sobotu 12. září zahájil slavnostní křest zcela nové knihy. Šlo o knihu České domy v Chorvatsku – krajanské kulturní stánky, první svazek nové edice Monografie, kterou vydala Novinově vydavatelská instituce Jednota.

Kursu českého jazyka pro krajany v Dobrušce se letos od 24. července do 21. srpna zúčastnili tři krajané z Chorvatska: Irena Šabićová z Osijeku, Marija Ježková z Bjelovaru a Darko Dragija z Dubravy. Čtyři týdny pobytu ve vzdělávacím středisku využili k učení či zdokonalení se v češtině a poznávání české kultury, ale také příslušníků jiných českých krajanských komunit ze všech světadílů. Z kursu v Dobrušce se všichni tři vrátili spokojeni, ba nadšeni. Rozdělili se s námi o své vzpomínky a dojmy.

Břehy letos rozšířeného a upraveného daruvarského sportovního rybníka Jezero jsou v předvečer plné lidí, kteří zde hledají osvěžení v tropických vedrech. Nejvyhledávanější lavička je ta u samého jezu, obklopuje ji svěžest a šum kapek z dopadající řeky. Hovory je tu těžké vést, hluk vody, která se tu řítí přes betonovou přehradu, je silný, a tak člověk může jen pozorovat vodní čeření a přemýšlet řekněme i o tom, kde vlastně naše Toplica pramení…