Jeden z oblíbených, i když novějších velikonočních obyčejů, je poblahopřát k svátkům prostřednictvím pohlednic. Tento obyčej zdomácněl jak v Chorvatsku, tak i v Česku koncem 19. století. Velikonoční pohlednice vznikly pravděpodobně kolem roku 1880, a podobně jako o něco starší vánoční, staly se předmětem sběru jak soukromých sběratelů, tak i muzejních pracovníků. I v našem muzeu máme ve sbírce kolem čtyř set velikonočních pohlednic.
UKÁZKOVÝ PROJEKT MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
„Takové investice, k jakým patří tato, jen dodatečně upevňují a posilují naše přátelství a solidaritu. Je nejlepší, když dobrá přátelství mají i konkrétní formy spolupráce, a tato škola a školka zůstanou skvělým příkladem výborné spolupráce Republiky Chorvatska a České republiky,“ řekl předseda chorvatské vlády Andrej Plenković při slavnostním otevření přistavěné části české základní a mateřské školy v Daruvaru, kterou 16. března otevřel přestřižením pásky společně s ministrem zahraničních věcí České republiky Tomášem Petříčkem.
ZÁJEM DOMÁCÍCH O DOHODU A ČESKÉ CENTRUM
V rámci své dvoudenní návštěvy Chorvatska, při které společně s chorvatským premiérem otevřel přistavěnou část daruvarské české základní a mateřské školy a měl řadu jednání s chorvatskými ministry, ministr zahraničních věcí České republiky Tomáš Petříček s delegací navštívil 17. března Český národní dům v Záhřebu.
V DARUVARU OTEVŘENA VÝSTAVA
V České galerii v Daruvaru byla v sobotu 20. března zahájena výstava Dušan Karpatský (1935–2017), známý a neznámý, věnovaná nejvýznamnějšímu českému kroatistovi a největšímu propagátorovi chorvatské kultury v České republice.
JOSEF STRACHOŇ UŽ TŘI MĚSÍCE KAŽDODENNĚ POMÁHÁ
Od katastrofálního zemětřesení na území Banije uběhly tři měsíce. Zprávy v televizním pořadu už nezačínají záběry zřícenin. Fotografie z území zasaženého zemětřesením na titulních stránkách novin už nejsou tak časté. Lidé, kteří nejsou přímo zasažení touto kalamitou, lehce získají falešný dojem, že se situace poněkud zlepšila. Že je skutečnost úplně jiná, nejlépe poznají majitelé a zaměstnanci restaurace proslulého jména Kod bake v Kapelici u Garešnice.
ZRNKA Z NAŠÍ MINULOSTI - O DĚJINÁCH RODINY HEROUTOVY
Tato otázka by ani pro dnešní obyvatele těchto dvou osad nebyla snadná. Pro někoho by odpověď mohla znít, že je spojují názvy osad, které jsou mužského rodu, ale o to nejde. Otázka se spíš vztahuje na jejich minulost, která je do jisté míry podobná, ale se také liší.
Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi