JSEM HRDÝ NA VŠE, CO SE NÁM PODAŘILO UDĚLAT
Česká beseda v Prekopakře je nejstarším spolkem na krajanském venkově. O spolku, o činnosti v době plné omezení, o výsledcích, ale také o životní cestě, jsme si popovídali s tanečníkem, zpěvákem a členem výboru Antunem Novákem.

RADA PRO NÁRODNOSTNÍ MENŠINY ROZHODLA O ROZDĚLENÍ FINANČNÍ PODPORY
Polovinou dubna rozhoduje Rada pro národnostní menšiny republiky Chorvatsko o finančních prostředcích ze státního rozpočtu, které jsou určené na podporu programů kulturní autonomie národnostních menšin. Letošní rozhodnutí bylo schváleno 14. dubna na schůzi Rady, která se kvůli protiepidemickým opatřením konala telefonicky. Zúčastnili se jí všichni členové tohoto poradního tělesa a hlasovali jednomyslně.

V Ivanově Sele, nejstarší české vesnici v Chorvatsku, působí při Základní škole Ivana Nepomuka Jemeršiće Hrubečné Pole i obvodní česká malotřídní škola. Nedávno jsme o škole psali, že byla energeticky upravená a odnedávna náves zdobí i její nová krásně omalovaná fasáda. Zdejší krajanský spolek Česká beseda Ivanovo Selo před několika lety finančně pomohl upravit sociální zařízení ve škole, letos se vedení spolku rozhodlo škole pomoci dalším způsobem.

MÁJOVÉ ZVYKY ŽIJÍ
Ačkoliv nás pandemie už druhým rokem sužuje a nedovolí nám pořádat krajanské slavnosti tak, jak jsme zvyklí, přece jen se v našich spolcích něco děje. Většina z nich se sice soustředila na úpravu a vybavení svých domů nebo místností, ale jsou i ty, které se mohou pořádat venku jako je stavění májek nebo pálení čarodějnic.

O MOŽNOSTECH SPOLUPRÁCE
V druhé polovině dubna Svaz Čechů v Republice Chorvatsku navštívily Mgr. Kateřina Janků, Ph.D. a Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D. z Fakulty veřejných politik v Opavě. Ve Svazu se setkaly s vedením krajanských institucí, při čem si naplánovaly další schůzky a jednaly o možnostech budoucí spolupráce.

STO LET SVAZU ČECHŮ (1921–2021) POTŘETÍ
Po vypuknutí první světové války v roce 1914 všechny české spolky dočasně pozastavily svou činnost. Obnovily ji v roce 1918 v úplně nových politických podmínkách, kdy na troskách Rakouska-Uherska mezi jinými státy vznikly také Československá republika, do které patřily Česko, Slovensko a Podkarpatská Rus, a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od r. 1929. Království Jugoslávie). Po téměř čtyřech staletích byly Chorvatsko a Česko mimo společného státního rámce, a Češi v Chorvatsku se stali národnostní menšinou, oddělenou od svého mateřského státu nejen zeměpisnou vzdáleností, ale také státními hranicemi, i když dva nově vzniklé státy vyvíjely blízké politické, hospodářské a kulturní styky.